SKYCLAD - Forward Into Past
SKYCLAD jsem, přiznávám, uložil po odchodu Martina Walkyiera (snad pod vlivem dojmu jakési jeho „nenahraditelnosti“) k ledu, přestože jsem prvnímu albu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Příběh SYSTEM OF A DOWN je věru podobný pohádce o Popelce. Začínali s málem, aby po rozlousknutí oříšků s Rickem Rubinem, jeho American Recordings a svým vlastním druhým řadovým albem „Toxicity“ (2001) vykvetli do krásy světových hvězd...
V říjnu už to bude dlouhých osm let, co RAMMSTEIN vydali nové album. Dlouhých osm let, během nichž se kapela věnovala vydávání kompilačních a živých nahrávek...
„How constantly we think of Youwith hearts and eyes that fillthe love in life we had for youin death grows stronger stilllet the winds of time blow softlybells toll for all to heargone but not forgottenthroughout the passing years“ Text eponymní skladby „Memoriam“...
Když hrál Blaze Bayley v českých luzích a hájích naposledy, hlásil jsem, že příště nebudu rozhodně chybět. A neuběhlo ani dvanáct měsíců a svůj slib jsem mohl utěšeně splnit.
ARAKAIN slaví pětatřicítku, což je jednak jistě další významný milník, kterého parta kolem Jiřího Urbana dosáhla, ovšem rovněž je to okamžik, kdy se musela sama sebe zeptat...
V den, kdy nové album „The Whitecrow“ oficiálně vyšlo, jsem před vystoupením HYPNOSu v rámci festivalu Žižkovská noc na jeho téma hovořil s duchovním otcem kapely...
Po pěti dlouhých létech, v nichž se toho ovšem událo možná více, než by se mohlo na první pohled zdát, se koná studiový návrat HYPNOS. Kapely, jež se po dlouhém období hibernace mezi léty 2006 až 2009 vrátila s monstrózním deathmetalovým opusem „Heretic Commando: Rise Of The New Antichrist“...
Švédští hrdinové SABATON v první březnovou sobotu vyprodali pražskou Tipsport Arénu. Ba co víc, vyprodali ji a předskokany jim k tomu dělali ACCEPT. Nová doba...
Hodina pryč a přede mnou stále panensky čistá stránka. I když už to samozřejmě dávno vím, opětovně si v praxi ověřuji, že psát recenze na některá alba je kolikrát spíše smutnou a bezradnou nutností...
Přerušenou nit vyprávění navazujeme v okamžiku, kdy má DEBUSTROL za sebou úspěšný návrat do náruče poctivého thrashe v podobě alba „Vyhlazení“, a poté...
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!