AVATARIUM - The Girl With The Raven Mask
Když druhé řadové album projektu, respektive už vlastně regulérní kapely AVATARIUM „The Girls With The Raven Mask“ vycházelo v říjnu loňského roku, vypadalo to...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Návrat Ládi Křížka na čele CITRONu na koncertní pódia, to je vskutku jedna z nejdůležitějších letošních tuzemských událostí na heavymetalové scéně. Jak totiž ukázala poslední zastávka podzimního „Rebelie rebelů Radegast Tour 2015“...
Události z letošního srpna, které tolik zvířily vody v do té doby poměrně poklidně plynoucí citronovské existenci, jistě nenechaly v klidu nikoho, kdo měl kdy kapelu v oblibě.
Den, kdy do Plzně zavítali slovutní DEEP PURPLE, bude jistě zaznamenán v městské kronice zlatým písmem, tím spíš...
Uplynuly čtyři roky od vydání znamenitého zápisu „Blood Of The Saints“, dva roky od vydání jeho následovníka a velmi slušné nahrávky v jednom „Preachers Of The Night“ a POWERWOLF znovu vydávají studiové album.
Jak se pozná heavymetalová legenda v praxi? Inu, nejen, že si vystačí prakticky sama ve velmi slušně zaplněné největší sportovní hale v zemi, že plnohodnotně vystoupí navzdory tomu...
Jestli někde existuje nějaká vyšší moc, která rozhoduje o tom, jak tomu kterému festivalu „nadělí“, pak letos již tradičnímu plzeňskému Metalfestu skutečně navýsost přála.
Původně jsem zamýšlel při příležitosti obsáhlého profilového článku, který se podrobněji zabývá takovou domácí veličinou, jakou TÖRR nepochybně byl a je...
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!