UNLEASHED - Hammer Battalion
Obsah alba „Hammer Battalion“ mi spolu s jeho obalem nedává než nevzpomenout stereotypního kouzla MOTÖRHEAD, jež nakonec neshledávám ale vůbec od věci.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stejně jako typický kytaropis dává jednoznačně na srozuměnou, že projekt (či regulérní skupina?) ENEMY OF THE SUN je záležitostí, do níž nejvýrazněji promlouvá metalový guru a světoběžník Waldemar Sorychta...
Stará rezavá brána se s do uší zadrhávajícím skřípotem otvírá a ďábelský hlas šeptá: „Jen zkuste přijít a já vám ukáži, s kým máte tu čest!“. Pro jedny ošuntělá scéna z šestákového strašidelného vyprávění...
Často marně vyvolávaný reunion SAVATAGE, jenž by s sebou přinesl i návrat božského Zacharyho Stevense do jejich řad (kolega Darkmoor v recenzích na alba „Watching In Silence“ a „The Middle Of Nowhere“ potvrdí)...
Rozpuštění a vypuštění, tak před nedávnem definitivně skončili finští speed metaloví bůžci STRATOVARIUS, jimž jejich duchovní otec Timo Tolkki tak zásadním způsobem utnul tipec.
Další čtyři fláky z podzemí české kotliny aneb dubnová várka „Demonadílky“. Tak s chutí do toho. FROM BEYOND - Sounds Of The Grave On se člověk těm našim kapelám už někdy ani nemůže divit.
Tak vám nevím, těšil jsem se na nové RAGE nebo netěšil? Ale ano, těšil, to samozřejmě nemohu popřít. Ale něco mi říkalo, abych to zase nepřeháněl. Abych datum vydání novinky prostě jen vzal na vědomí a počkal...
Pro poslech italského power metalu se člověk vždy musí zaštítit ochrannými kouzly. Kupodivu to není nutné pro poslech této party. Projev je civilní, více se opírá o instrumentální výkony inklinující k progu, k tomu zajímavý vokál. Slušné.
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!