Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Němečtí odkrývači míst posledního odpočinku jsou už spolehliví snad skutečně málem jako sama smrt. Ve své novodobé a letos už vlastně desetileté historii (počítáno samozřejmě od alba „The Reaper“ z roku 1993) nás pravidelně...
Neznám přesně a detailně minulost slovenské smečky DYSANCHELY, ale z toho, co vím o trendech na death metalové scéně (nejen) našich východních sousedů...
Pokaždé, když narazím na album typu „34CE“ kapely typu UNDERTOW, cítím ve vzduchu nějakou lumpárnu. Nerozuměje tomu prosím špatně, ale když na vás z obalu zírá pouhopouhá trojice muzikantů...
Album „Gambrinus Live“, jehož název je mimo jiné smutným dokladem toho, jak moc je bohužel pro tuzemskou metalovou muziku důležitý sponzorský faktor, by se vlastně dalo považovat za první opravdové živé album ARAKAINu se vším...
Po více jak šesti letech existence a dvou znamenitých kazetách („Po nás potopa“ /1997/ a „Úděl Kassandry“ /1998/) přicházejí konečně ostravští punkoví obroditelé AQVA SILENTIA s čistokrevným cédéčkem...
Možná to znáte. Malá vesnička kdesi uprostřed venkova, nedělní dopoledne a u zábradlí, ohraničujícího povědomý, místy zatravněný plácek s bílými lajnami...
Vydání žádného jiného alba ARAKAINu snad neprovázelo tak moc velké očekávání, jako právě „Apage Satanas“, nahrávaného mimochodem v době kdy naši hokejisté dosáhli na zlato na OH v Naganu (což je velmi sympaticky zmíněno i v bookletu desky).
Oslavu patnáctých narozenin pojal ARAKAIN vskutku velkolepě. Nepočítám-li videokazetu „15 let“, naplánoval na rok 1997 hned dvě výroční kolekce svých největších pecek...
Tak konečně. Jedna z bezpochyby nejočekávanějších tuzemských desek pro letošek dorazila na pulty prodejen s hudebními nahrávkami a gordický uzel, který už určitě nějaký ten pátek ležel v hlavě nejednoho z nás...
Ač by se na první pohled (a poslech) mohlo zdát, že na albu „S.O.S.“ přináší ARAKAIN nové pokračování toho, co bylo tak skvostně načato a rozehráno na „Salto Mortale“...
Vydání čerstvého autorského materiálu bylo v roce 1995 pořád v nedohlednu a tak ARAKAIN (nebo vydávající firma?) vymysleli další prodejní fígl (nic ve zlém)...
Album „Thrash!“ z prozaicky známých důvodů vlastně nikdy nebylo opravdovým a regulérním řadovým albem v diskografii ARAKAINu, nicméně svým způsobem znamenalo důležitý okamžik v životě kapely...
Před vydáním alba „Salto Mortale“ (v jehož názvu ARAKAIN, alespoň pro mne, sympaticky pokračoval v tradici ´nečeských´ pojmenování) se mezi jiným urputně debatovalo o tom...
Když ARAKAIN vydal v roce 1992 své třetí regulérní studiové album „Black Jack“, byla v tom možná i jakási paralela se stylovým obratem americké Metallicy na jejím slavném ´černém´ albu (1991).
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
