NAŠROT - Psychorama
„Hele já Ti něco pustim.“„Hmm tak jo. #####!!! Ty p*čo co to je??“„To sou NAŠROTi!“„Ty vole to sou Češi?“„Jo…“Tak vypadala moje reakce ve chvíli, kdy mě můj kamarád doma poprvé pustil NAŠROTy...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další z článků řetězu zvaného X-core session byl zkut v noci, kdy se naše hranice rozpustily vstupem do Evropské Unie. Premiéru si tento večer odbyli němečtí metal-coristi GOREFIELD...
Právě jsem po delší době zasunul do mechaniky CD, které již nějaký ten pátek nepatří k novinkám, nicméně jde o nahrávku ze západočeských luhů, která si rozhodně zaslouží abych o ní sepsal několik řádek.
Z letošního filmového festivalu „Finále“ jsem si vybral jediný film, který jsem nechtěl propásnout. Tím byl počin newyorského undergroundového režiséra Michaela Popa „Neovoxer“.
Večer na jehož prožití jsem se těšil jako malé dítko. Představiti se na této komatické párty měla pražská, pro mé uši zatím neznámá, emmo-grindová bandička KOMBUCHA...
Když jsem byl pozván do Divadla Dialog na představení improvizačního divadla, nevěděl jsem v podstatě, na co jdu a co od toho čekat. Po mém vstupu do sálu se již herci „rozcvičovali“ na představení.
Po půlroční přestávce se opět vracím k psaní o výjimečných večerech, na kterých se v Divadle pod Lampou kříží hlavně geny metalové a corové scény. Plzeňskou premiéru si dnes na prknech odbylo kvarteto TESTIFY...
Po delší době jsem se vypravil do Divadla pod Lampou na večer, který sliboval přehlídku dvou skupin těžících z nových vln rockové hudby. Hned zpočátku mě udivila nepříliš velká návštěvnost...
Jazz-metal’n’corová přehlídka vynikající instrumentality, nápadů a tří poměrně různorodých celků slibovala zajímavý hudební zážitek, který byl již předem odsouzen k tomu...
Chtěl bych se protentokrát oprostit od veškerých předsudků o nu-metalu nebo úvah o tom, zda by nebylo správnější ho nazývat pop-metalem, či zda jde jen o módní vlnu...
21. února 2003 zachvátil Lampu hluk. Hluk extrémní industriální a v leckterých případech skrz na skrz kovový. Na tomto poměrně neobvyklém noise industrial metal’n‘core vystoupení se představily tři hudební celky.
Stromy dnes obalil silný nános námrazy a sněhu, chodníky pokryl perleťový koberec a ačkoliv se setmělo, krajina zářila svým vlastním bílým světlem. Z plzeňského podzemí se do Divadla pod Lampou začaly stahovat zástupy ve smutečních šatech...
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.