CYBERPUNK: EDGERUNNERS - Strach a hnus v Night City
Vedle Arcane další ukázka toho, jak přistupovat k převedení her do filmu nebo seriálu. CYBERPUNK 2077 je projekt s velmi silným nelítostným světem...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Při bilancování domácích nahrávek roku 2024 jsem zabloudil i o rok níž a zaposlouchal jsem se do celkem dost velkého množství skvělých desek...
Dokoukal jsem druhou sérii a hned si dal tu první a druhou znovu za sebou. A spousta věcí díky tomu zapadla do sebe. Přijde mi zajímavé se o Arcane bavit s lidma...
Ještě v půl osmé to v Eternii na koncertu italských screamerů URAGANO vypadalo celkem smutně. Vedle dvou obvyklých podezřelých...
Před rokem a půl jsem projel šestnáct klubů v Americe a viděl spoustu lokálních kapel. Jen jedna ale byla pro mě natolik výjimečná...
A year and a half ago, I toured sixteen clubs in America and saw many local bands. But only one was so exceptional that it wrapped me around its finger...
Vstup do Elpíčka mně připomenul letitej loutkovej film na motivy knihy Jiřího Trnky Zahrada. Kolem autobusáku Na Palmovce se rozprostírá čtvrť...
Po dlouhých 17 letech vydávají němečtí progresivci nové album. A začátek je vskutku skvostný. Pravda, postupem času se úvodní euforie a nadšení přece jen trochu rozmělní, nic to ovšem nemění na faktu, že tohle bude hodně příjemné a svěží album.
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.