Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další den, další mladí Američané hned od desíti a další kapela, ve které hraje Aiden na bicí.
Druhý a závěrečný anketní článek o festivalu Obscene Extreme. Princip zůstává stejný. Přinášíme pár dalších pohledů na letošní ročník zvnějšku redakční bubliny.
Ráno začíná s mladou americkou bruskou DELIRIANT NERVE. Výraznou roli tu sehrává bubeník Aidan, který se poctivě rozcvičuje už dvacet minut před koncertem...
Přinášíme pár dalších pohledů na letošní Obscene Extreme zvnějšku redakční bubliny.
Noc v autě byla krátká a nepohodlná. Zívám hned jak otevřu oči a vím, že dnes to bude náročné.
Má cesta na Obscene nezačala ideálně. Ujedu sotva tři stovky metrů od baráku a zjišťuji, že auto nějak netáhne a trochu divně se mi žvejká kolo.
Hlavní město světového grindcore opět ožívá. V Trutnově jsou připraveny mentální lázně! A samozřejmě i ti...
„Pokud chcete alespoň trochu pochopit prostředí, ve kterém vyrůstal Vladimír Putin, pusťte si SLOVO PACANA“, říkal v jednom rozhovoru Ondřej Soukup.
Neodolal jsem. Po zhlédnutí nedávného šťavnatého seriálu FALLOUT jsem začal hledat, čím bych se po posledním díle „dokrmil“.
Po deváté vyjíždím v neděli z Oravské Polhory s tím, že koncert SHITBRAINS z Los Angeles a SKIPLIFE odevšad ve Starém Plzenci naprosto v pohodě stíhám.
Upřímně moc nechápu všechno to nadšení kolem nového Šóguna. Možná hlavně proto, že jsem si po deseti letech spolu s letošní seriálovou verzí Clavellova románu zopakoval i stařičkou vykopávku od režiséra Jerryho Londona z roku 1980.
Podařilo se mně na jedno odpoledne zavítat do areálu Brodský, kde se konal již patnáctý ročník Metalgate Czech Death Festu.
Dva roky starý projekt Davea Filoniho přišel s opravdu zajímavým konceptem odvyprávět ve třech krátkých kapitolách povídkové příběhy některých postav ze Star Wars vesmíru.
U Toutatise volume 20. Plzeňská agilní crew zařazuje vyšší rychlost, zakládá kapely jak na běžícím páse a dělá jeden koncert za druhým.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
