Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další ráno, další česká kapela, která začíná den. Tentokráte nikdo menší, než KEEP ON ROTTING. Hanz za bicíma si s sebou přivezl plný vagón obličejů a velmi mě baví sledovat jeho „držkopády“ při hře.
V pátek vykopává opět domácí tým a tak nedočkavě přešlapuji pod scénou. Ve FOX TERRITORY se mi dostává ryze instrumentální metalcoreová hudba, která si svoji instrumentální polohu jen stěží živě obhajuje.
Japonsko mě nepřestane překvapovat. Ukrývá poklady. Nejen MONO, ENVY, případně HEAVEN IN HER ARMS. V posledních dnech pro mě nejjasněji září v současné době již patnáctiletý klenot jménem TOE.
Tak letos naposledy, navíc je tu velké finále! Šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti! I poslední den Brutal Assaultu byl bohatý na kapely a situace...
Stejně jako včera se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti! Dnes to vyhráli: ARCH ENEMY, NOD NOD, OBITUARY...
Stejně jako včera se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se nejvíce zaryly do paměti! Dnes tu máme PARKWAY DRIVE, MONO, GIJIRU, H2O...
Stejně jako minulý rok se hlásíme přímo z místa dění a přinášíme šest dojmů, které se zaryly do paměti! Dneska to maj doma GOATWHORE, TRIBULATION, SADIST...
A jsou tady zas. Nebo spíš a je tady zas. Už potřetí. Jedno z nejsevřenějších spojení pravověrné elektroniky s tvrdostí a průrazností metalu.
Tuhle hudbu určitě neposlouchejte pod vlivem návykových látek. Nebo se zblázníte. Vážně. I za střízliva se vám v mozku při poslechu WOLVSERPENT roztočí kolečka...
Poslední den Fluffu se vždy těším na tu jiskřivou atmosféru při závěrečné kapele hlavní scény.
Poslední den mě na scénu vytáhlo až slovenské JAKUBYSKO. Slušně frčící thrashující fastcore říznutý power violance...
Se samotným Shindym o minulosti, o prvních koncertech co dělal, o tom, co bude na Brutalu nového, o tom jak se smlouvají palmové talířky v Indii, o tom...
Jsem opět na Rokycanském letišti, tráva je mokrá, zelená a kolem sebe slyším italštinu, francouzštinu, němčinu i ruštinu. Co se to děje? Přichází Fluff Fest.
Budíček s kapelou RAMIN KUNTOPOLKU, která má jen dva členy v nástrojovém obsazení bicí + megafon. Sestava bicích ohlodaná na kost. Písničky na přání. Neuvěřitelné hlasové kreace.
Brazilská variace na staré desky OPETH. Chtělo by se PIAH MATER osočit za plagiátorství, ale když ono je to sakra dobré. Má to totiž stejné kouzlo jako měli OPETH v dobách "Blackwater Park", hrubou death podstatu, progresivní vláčnost i rockovou hravost.
Zvukovo ma viac bavil hutnejší, špinavší predchádzajúci album, ale tento nový zase ohuruje zlobou a agresivitou. Niet lepšieho štartu do pracovného dňa ako počúvať o strieľaní, vraždení či tretej svetovej. Ice-T je stále veľký frajer.
Už podle ukázky jsem věděl, že to bude dobrý. No a ono je to ještě lepší! Další sveřepé post-punkové retro u mě trefuje cíl s absolutní přesností. Oceňuji tu skvěle vyváženou esenci gotiky, historického nádechu i tvrdšího soundu. A pak ty emoce!
BM od Willowtip. Není to typická žánrovka, ale ani avant/technická záležitost. Blackový střed obohacuje přitažlivá směs post-metalu, melodic death metalu a výpravných, epic/heavy sekvencí. Skvěle vygradovaný závěr první skladby je nutno slyšet vícekrát.
První dvě desky GROZA byly krystalický MGŁA worship. Novinka rovněž nemá k polskému kultu daleko, nicméně už je vidět posun. Materiál je více post, zaoblený, bez problémů vyhovující i posluchačům DER WEG EINER FREIHEIT nebo klidně i HARAKIRI FOR THE SKY.
Debut THE SPIRIT byl z nějakého důvodu považován za DISSECTION worship. Jistě, Němci občas dobře zacitovali, ale to bylo vše. Současný projev kapely působí jako když sloučíte košaté momenty THULCANDRA a STORTREGN s nakadeřenými prog/tech vibes OBSCURA.
Islandská mláďata se nepokrytě inspirují svými idoly a dělají to skvěle. Jejich modlami jsou ALCEST, SÓLSTAFIR a CELESTE. Na debut jde o zvukově i aranžérsky velmi silný materiál jenž je pro mě slibným příslibem do budoucnosti.
