Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na areál přes noc naběhla zřejmě hladová četa kelímko-žroutů a spásla většinu bordelu v areálu. Máme tu čisto, sluníčko nabírá na síle a úderem desáté nám vstupují na pódium šnekožrouti z BLACK BOMB A...
Druhý den mě vytáhlo sluníčko někdy kolem deváté. Ubytování v ulicích Josefova mi dává ještě několik chvilek volna, než patnáct minut před desátou vyrážím na první účinkující.
První den se letošní Brutal Assault nesl ve znamení souboje výborných talentovaných mladých skupin (WFAHM, CARNIFEX, …) a ostřílených žánrových veteránů (SADUS...
Brutal Assault míří ke své pubertě - čtrnáctiletý festival se letos dramaturgicky poněkud odklonil od legendárních velkých jmen a dává prostor mladým a neokoukaným kapelám.
Po více než čtyřech měsících od neblahé tortury sluchovodů ve společnosti NILE k nám znovu zavítala kvalitní death metalová sestava. Opona se však tentokráte nezvedla v nepříjemném Futuru...
Tak, ako vždy – prvé minúty nového roka sa rovnajú bilancovaniu toho predošlého. Ešte kým sa ponoríte do pohľadu na hudobný svet očami prispievateľov Metalopolis...
Nekamenujte nás, nenadávejte nám a nepište nám. Rychleji z nás ty demáče prostě nedostanete a i tahle říjnová kapitola (která, jen tak pro zajímavost...
Probouzí mne trubadůr ze hřebenu kopce nad kempem a usnout mi nenechají odpovídající si vřešťálové ze stanů. Trochu to připomíná podhorskou vesnici, ve které po klekání čoklové soutěží ve vytí na rybí oko na obloze.
Probouzím se do vydatného deště. Noc byla špatná, moc jsem se nevyspal a fakt, že na nás sluníčko vyplazuje jazyk za mohutnou klenbou mraků na náladě nepřidá.
A je to tu zas. Po roce se setkáváme v areálu vojenské pevnosti v Josefově. Podruhé v třináctiletém životě Brutal Assaultu, v současné době asi nejlépe obsazené metalové události roku.
Třináctý ročník přinesl nejen opět naprosto fantastickou soupisku kapel, pozitivní změny v areálu a několik pořadatelských perliček, ale i deštivé počasí...
Budí mě již první ranní červánky. Jako starší člověk jsem šel hezky spořádaně počítat ovečky chvilku po klekání a nyní už v pět nemohu dospat. První kapela začíná na arty tentu až po dvanácté.
Hvězdné trio BETWEEN THE BURIED AND ME, THE DILLINGER ESCAPE PLAN, MESHUGGAH slibovalo jeden z nejzajímavějších koncertních zážitků v tomto pololetí. Není se tedy co divit...
„Mládí kupředu“, hlásá jeden velmi úderný slogan, který je vhodno následovat. Proto využijeme práce mladého adepta, který si vylosoval právo sepsat reportáž z této již tradiční akce...
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
