BRUTAL ASSAULT 2008 - Jaroměř – 14.-16. srpna 2008 – den druhý
Probouzím se do vydatného deště. Noc byla špatná, moc jsem se nevyspal a fakt, že na nás sluníčko vyplazuje jazyk za mohutnou klenbou mraků na náladě nepřidá.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Probouzím se do vydatného deště. Noc byla špatná, moc jsem se nevyspal a fakt, že na nás sluníčko vyplazuje jazyk za mohutnou klenbou mraků na náladě nepřidá.
A je to tu zas. Po roce se setkáváme v areálu vojenské pevnosti v Josefově. Podruhé v třináctiletém životě Brutal Assaultu, v současné době asi nejlépe obsazené metalové události roku.
Třináctý ročník přinesl nejen opět naprosto fantastickou soupisku kapel, pozitivní změny v areálu a několik pořadatelských perliček, ale i deštivé počasí...
Budí mě již první ranní červánky. Jako starší člověk jsem šel hezky spořádaně počítat ovečky chvilku po klekání a nyní už v pět nemohu dospat. První kapela začíná na arty tentu až po dvanácté.
Hvězdné trio BETWEEN THE BURIED AND ME, THE DILLINGER ESCAPE PLAN, MESHUGGAH slibovalo jeden z nejzajímavějších koncertních zážitků v tomto pololetí. Není se tedy co divit...
„Mládí kupředu“, hlásá jeden velmi úderný slogan, který je vhodno následovat. Proto využijeme práce mladého adepta, který si vylosoval právo sepsat reportáž z této již tradiční akce...
Desítky a stovky domácích demáčů a podobných nahrávek, třebaže to není moc patrné, přicházejí stále i na zdejší adresu, a protože situace kolem nich je taková...
Je skvělé vidět, že odvaha našich pořadatelů přitáhnout do Čech nejednu zajímavou kapelku pohybující se tou dobou na evropském turné, nese své ovoce v podobě zaplněných klubů.
Rok se s rokem potkal, tudíž přichází čas na tradiční cvičení paměti. Většina redaktorů vysekala v ledu díru a z vodní hladiny sebrala odrazy toho, co je loni na hudebním poli ponejvíce zaujalo.
18. října 2007 byl ten velký den, kdy k nám byl zaveden koncert SYMPHONY X. Konečně. Po létech čekání na nové album bych se ani neodvážil doufat. Neuvěřitelné se však stává skutkem...
Tak tady máme další demonadílku. Proud nahrávek z domacích luhů a hájů (ve většině případů bohužel) neustává, a tak my jako redakce jsme nuceni se tomuto faktu postavit čelem.
První koncert již čtvrtého ročníku festivalu experimentální hudby STIMUL nepřilákal do útrob koncertního sálu pražského divadla Archa příliš početnou návštěvu...
První z posledního dne. M.A.C. OF MAD. Pražáci měli z prvních kapel asi nejnižší účast na josefovském buzerpace. Kapela hodně doplácela na zvuk, striktně rovná rytmika a efekty pouštěné z notebooku se venku jevily poněkud zvláštním způsobem - hodně tupě a zastřeně.
Druhý den zahajují bratři ve splitu s otevírajícími prvního dne. Tedy mostečtí OPITZ, kteří svůj materiál před nedávnou dobu otiskli do trackových stop společně s RUBUFASO MUKUFO.
Už podle ukázky jsem věděl, že to bude dobrý. No a ono je to ještě lepší! Další sveřepé post-punkové retro u mě trefuje cíl s absolutní přesností. Oceňuji tu skvěle vyváženou esenci gotiky, historického nádechu i tvrdšího soundu. A pak ty emoce!
BM od Willowtip. Není to typická žánrovka, ale ani avant/technická záležitost. Blackový střed obohacuje přitažlivá směs post-metalu, melodic death metalu a výpravných, epic/heavy sekvencí. Skvěle vygradovaný závěr první skladby je nutno slyšet vícekrát.
První dvě desky GROZA byly krystalický MGŁA worship. Novinka rovněž nemá k polskému kultu daleko, nicméně už je vidět posun. Materiál je více post, zaoblený, bez problémů vyhovující i posluchačům DER WEG EINER FREIHEIT nebo klidně i HARAKIRI FOR THE SKY.
Debut THE SPIRIT byl z nějakého důvodu považován za DISSECTION worship. Jistě, Němci občas dobře zacitovali, ale to bylo vše. Současný projev kapely působí jako když sloučíte košaté momenty THULCANDRA a STORTREGN s nakadeřenými prog/tech vibes OBSCURA.
Zatím se kloním k pozitivním názorům. Unylost minulých nahrávek se sice úplně nevytratila, ale jestliže to v předchozím případě byla příjemná akademická nuda, tak tentokrát můžeme hovořit o emoční pestrosti a schopnosti vtáhnout alespoň dále pod povrch.
Odpálit hned na úvod největší hitovku na albu samozřejmě vtáhne do dalšího poslechu. Ten nabídne solidní heavy metal amerického střihu, ale takovou pecku jako "Satana" už zde neuslyšíte. O kapánek více mi vyhovovala komplexnější tvář z minulé desky.