BRUTAL ASSAULT 2008 - Jaroměř – 14.-16. srpna 2008 – den druhý
Probouzím se do vydatného deště. Noc byla špatná, moc jsem se nevyspal a fakt, že na nás sluníčko vyplazuje jazyk za mohutnou klenbou mraků na náladě nepřidá.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Probouzím se do vydatného deště. Noc byla špatná, moc jsem se nevyspal a fakt, že na nás sluníčko vyplazuje jazyk za mohutnou klenbou mraků na náladě nepřidá.
A je to tu zas. Po roce se setkáváme v areálu vojenské pevnosti v Josefově. Podruhé v třináctiletém životě Brutal Assaultu, v současné době asi nejlépe obsazené metalové události roku.
Třináctý ročník přinesl nejen opět naprosto fantastickou soupisku kapel, pozitivní změny v areálu a několik pořadatelských perliček, ale i deštivé počasí...
Budí mě již první ranní červánky. Jako starší člověk jsem šel hezky spořádaně počítat ovečky chvilku po klekání a nyní už v pět nemohu dospat. První kapela začíná na arty tentu až po dvanácté.
Hvězdné trio BETWEEN THE BURIED AND ME, THE DILLINGER ESCAPE PLAN, MESHUGGAH slibovalo jeden z nejzajímavějších koncertních zážitků v tomto pololetí. Není se tedy co divit...
„Mládí kupředu“, hlásá jeden velmi úderný slogan, který je vhodno následovat. Proto využijeme práce mladého adepta, který si vylosoval právo sepsat reportáž z této již tradiční akce...
Desítky a stovky domácích demáčů a podobných nahrávek, třebaže to není moc patrné, přicházejí stále i na zdejší adresu, a protože situace kolem nich je taková...
Je skvělé vidět, že odvaha našich pořadatelů přitáhnout do Čech nejednu zajímavou kapelku pohybující se tou dobou na evropském turné, nese své ovoce v podobě zaplněných klubů.
Rok se s rokem potkal, tudíž přichází čas na tradiční cvičení paměti. Většina redaktorů vysekala v ledu díru a z vodní hladiny sebrala odrazy toho, co je loni na hudebním poli ponejvíce zaujalo.
18. října 2007 byl ten velký den, kdy k nám byl zaveden koncert SYMPHONY X. Konečně. Po létech čekání na nové album bych se ani neodvážil doufat. Neuvěřitelné se však stává skutkem...
Tak tady máme další demonadílku. Proud nahrávek z domacích luhů a hájů (ve většině případů bohužel) neustává, a tak my jako redakce jsme nuceni se tomuto faktu postavit čelem.
První koncert již čtvrtého ročníku festivalu experimentální hudby STIMUL nepřilákal do útrob koncertního sálu pražského divadla Archa příliš početnou návštěvu...
První z posledního dne. M.A.C. OF MAD. Pražáci měli z prvních kapel asi nejnižší účast na josefovském buzerpace. Kapela hodně doplácela na zvuk, striktně rovná rytmika a efekty pouštěné z notebooku se venku jevily poněkud zvláštním způsobem - hodně tupě a zastřeně.
Druhý den zahajují bratři ve splitu s otevírajícími prvního dne. Tedy mostečtí OPITZ, kteří svůj materiál před nedávnou dobu otiskli do trackových stop společně s RUBUFASO MUKUFO.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.