BRUTAL ASSAULT 2007 - Jaroměř – 9.-11. srpna 2007 – den první
Jak počalo být dobrý zvykem, o výkop se poslední dobou na Brutal Assaultu starají sportovci hrající v grindových dresech. Ani letos tomu nebylo jinak.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jak počalo být dobrý zvykem, o výkop se poslední dobou na Brutal Assaultu starají sportovci hrající v grindových dresech. Ani letos tomu nebylo jinak.
Dvanácatý ročník festivalu opět procházel organizačními změnami a stejně jako loni představil zajímavě nabitý program. Před vlastní sérií článků jsme pro vás i nyní připravili přehled našich postřehů a komentářů.
Další ročník festivalu Brutal Assault již klepe na dveře. Po loňském, v mnoha ohledech přelomovém je ten letošní co do počtu zvučných jmen opět neméně atraktivní a lákavý.
Po několika měsících jsme zpět s naší již tradiční náloží recenzí demonahrávek pocházejících z tuzemských luhů a hájů. O tom, že jejich přísun neustává ani během okurkové sezóny...
Sobotní program ač na počet vystupující velmi bohatý spěl k jedinému vrcholu - BRUTAL TRUTH. Do té doby byl divákům nabídnut vskutku dlouhý výčet interpretů různého žánrového zažazení či kvality.
V duchu nejlepší tradice nás v podkrkonošském Trutnově přivítalo deštivé počasí, který je dějištěm již devátého ročníku kultovního festivalu Obscene Extreme.
I po těch dlouhých letech půstu jsem si od legendárních BLACK SABBATH z období, kdy u nich pěl malý čaroděj Ronnie James Dio, sliboval velmi dobrý zážitek.
Tentokráté co do počtu zrecenzovaných nahrávek velmi bohatá Demonadílka se vám hlásí už potřetí. Poprvé jsme se v rámci těchtou souhrnných článků, ve kterých se zabýváme demonahrávkami zaslanými naší redakci...
Rok se s rokem sešel a nadešel čas na bilancování. Ze změti čísel se vynořil žebříček, který máte možnost zhlédnout níže. Zdá se, že v uplynulém roce zaujala rovným dílem tradičnost i moderna...
Podruhé se vám hlásíme s naší pravidelnou dávkou (d)emocí. Po krátké odmlce jsme pod tlakem obsahu naší redakční schránky nuceni vám opět nabídnout několik recenzí demonahrávek z českých a slovenských krajů.
CEMETERY OF SCREAM – The Event Horizon (Metal Mind Productions 2006) Po poměrně dlouhé odmlce se CEMETERY OF SCREAM vrací s novou nahrávkou, o níž lze již na úvod říci...
Dobrácky poloobor, najlepší tenista v redakcii Metalopolis, zapálený bojovník za metalovú hudbu a všestranný mediálny profesionál, ale aj fanúšik LORDI...
Třetí a poslední den skýtal snad největší koncentraci hvězdných metalových jmen, která kdy na Brutal Assaultu vystoupila. Večerní program se doslova hemžil legendami...
Probuzení do pátku bylo lehce oblačné a obavy z toho, co už v druhý den letošního „brutálu“ s precizně zabordeleným areálem udělají dešťové kapky, byly skutečně na místě.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.