Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Za rok 2008 vyhrali Valhallu PORTISHEAD a my sme napísali, že je to dôkaz stierania žánrových hraníc v zosieťovanom svete. Bola to pravda, no pohľad z čerstvého roku 2014 na vtedajší rebríček zároveň hovorí čosi o stave...
Hardcore, kterému do plachet fouká přímočarý punkový vítr, je na nedělní ráno skvělým budíčkem. Jediným mínusem je jen to, že tento podkres ke vstávání probíhá v režii německé regionální kutálky CRUSHING CASPARS.
Italská deathmetalová mašina ANTROPOFAGUS začíná set intrem, při kterém zasmušile hledí do lidí. Po intru nastupuje brutální smrtící stroj, kterému chybí jakákoliv přidaná hodnota.
Cíleně mířím do areálu na jednu z nejexotičtějších akvizic letošního Brutal Assaultu. Tou je japonská deathmetalová sebranka COFFINS. Přesně v čas, kdy mají odstartovat vystoupení...
Dostávám se do areálu a na scéně právě řádí thrash/deathmetalové komando JUNGLE ROT. Chvilku zjišťuji, jestli má smysl na kapelu setrvat a docházím k závěru...
Rudi Z Brutalčeku je už dávno festival svetového mena, až tento rok som však naplno vnímal štatistickú zaujímavosť, ktorá bola podľa usporiadateľov skutočnosťou už vlani – zahraničných návštevníkov je viac než Čechov a Slovákov.
Po letech tady opět máme náš skromný zápisník z filmového festivalu Febiofest. Spektrum shlédnutých kusů je opět velice široké a obsahuje jak snímky z pro nás stále exotických filmařských zemí (Maroko...
Pro mnohé konečně přichází řada i na kytarovou muziku. I v této oblasti nebyl uplynulý rok skoupý na hodnotné nahrávky.
Ani prostřední díl této trilogie nehodlá ignorovat fakt, že v loňském roce se to nejzajímavější odehrávalo na poli elektronické hudby. Pochopitelně je pak otázkou do diskuse...
Rok 2012 přinesl mnoho skvělých nahrávek i mimo hudební teritoria, ve kterých se Metalopolis běžně pohybuje. Jelikož jako školní houby nasáváme i mnohé další žánry a vlivy...
Milí naši čitatelia, niet lepšej príležitosti bilancovať, než je príchod nového kalendárneho roka. Veľmi dobre vieme, že na Metalopolis nechodíte len pre sledovanie číselných hodnotení a čudných rebríčkov.
Ak by sme mali zhodnotiť rok 2012 úplne okresane a zjednodušene slovom "dobrý" alebo "zlý", rozhodne bol dobrý. Už po jeho prvom kvartáli kdesi na našom fóre odznelo...
Současnost patří BETWEEN THE BURIED AND ME! Možná trochu přehnané tvrzení, ale po jejich letošní pražské štaci nelze mít diametrálně odlišný názor. Americká kapela se velice šikovným způsobem dokázala propašovat do okruhu oblíbenců nastupující generace metalových fanoušků.
Bavorské město Regensburg je velice dobrým příkladem citlivého a především schopného přístupu k podpoře turismu. Starobylé centrum, jež bylo zapsáno na seznam historického dědictví UNESCO teprve v roce 2006 žije po celý rok pestrým životem.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Polámaný disharmonický death metal jedou už patnáct let a jsou v tom velmi dobří. Nová deska z trendu nevybočuje. Navíc jí hrozně moc sedne produkce od newyorského čaroděje Colina Marstona. Pro fanoušky všech extrémních podivností povinnost.
Slovenskočeský SUMAC po dietě. Zdaleka ne tak zatěžkaný a hlomozný, ale podobný ve svém zrodu i žánrových mantinelech. Bažinatý projekt nahrávaný v Soulkostele, jdoucí naproti znervózňujícím noise-ambientním plochám i zajímavé riffařině.
Zajímavá záležitost z Řecka, jež pro svou melodičnost má blíže k extrémní gotice než k black metalu, ke kterému se hlásí. Jasně, je tam jen mužský vokál s projevem vyvrhnutého pajšlu, ale ty temné melodie mají ponurou podmanivost.
85 minut soustředění. Plně rozkrýt tuhle náročnou a současně velmi inteligentně poskládanou nahrávku ještě potrvá týdny. Extrémní black/death s neprostupnou atmosférou rozpínající se od PORTAL až někam po ULCERATE. Hluboká, zcela pohlcující záležitost.
Mnoho předchozích alb mi uniklo a ta stará už si nevybavuji, možná proto mi „Darkanakrad“ přijde jako podařený materiál na pomezí melodického death metalu a folku. Určitě je to zábavnější a živelnější než novinka z podobného rybníka lovících ENSIFERUM.
Dát si ve Skandinávii na obal Preikestolen je stejné, jako kdyby našinec použil fotku Řípu nebo Trosek. Za otřepaným obalem se však skrývá zasněná prog-rocková záležitost. Jsou to působivé, a přitom nevtíravé melodie, kde významnou roli hraje piano.
