MEGADETH, FROZEN POPPYHEAD - Pardubice, Enteria Arena - 17. srpna 2023
Pouhé čtyři dny po pro mnohé vyčerpávajícím mezinárodním festivalu BRUTAL ASSAULT v Jaroměři, prakticky v témže regionu a pro léto v možná atypickém prostoru hokejové haly...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pouhé čtyři dny po pro mnohé vyčerpávajícím mezinárodním festivalu BRUTAL ASSAULT v Jaroměři, prakticky v témže regionu a pro léto v možná atypickém prostoru hokejové haly...
Onoho zataženého únorového večera si dali na pražském Žižkově sraz všichni progmetaloví příznivci, kteří byli ochotni vstřebat dvě různé polohy tohoto hudebního stylu.
Tento osobitý zpěvák z USA se po rozpuštění ne zcela doceněných neopowerthrashových NEVERMORE a účasti na úspěšném comebacku kultovních powermetalových SANCTUARY pustil do příprav svého druhého sóloveho alba...
Letití pražští metalisté, skupina ARAKAIN, oživují v posledních letech svoje koncerty speciálními sety, ať se již jednalo o vystoupení s plzeňskými filharmoniky či hostující zpěvačkou Lucií Bílou.
Před návštěvou tohoto koncertu mi hlavou probíhaly dvě zásadní otázky: Zvládne Nohavica s filharmoniky plnohodnotně pobavit klasicistními úpravami svých písniček lidové pražské publikum?
Úvod reportu obstará můj názor na studiovou tvorbu TRIVIUM. Albem „Shogun“ (dle mého nejlepší metalová nahrávka posledních 5 let) se kapela propracovala na špici kovového peletonu 21.
Kapela DEBUSTROL má za sebou dvacet let existence, během níž zanechala jednu z nejvýraznějších stop v historii českého metalu. Originalita jejich příspěvku do evropské...
V menším pražském klubu vystoupily výše uvedeného dne dvě svojské kapely - klatovští technothrasheři ASMODEUS a pražská HC/metalová partička GLOCK 22.
Úvod mého povídání o koncertu METALLICY nelze začít jinak, než zmínkou o liknavosti, zmatečnosti a neprofesionalitě pořádající agentury Interkoncert. Jak víme...
Brazilskou SEPULTURU jsem naposledy naživo viděl v pražské velké sportovní hale v rámci jejich turné k megaúspěšné a zlomové fošně „Roots“. Dnes ji však namísto vyprodané arény pro 15000 lidí čeká koncertní set v maličkém (a očekávaně narvaném) klubu s kapacitou stěží 1000 míst.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.