ARENA - Pepper's Ghost
Oplatí sa byť v strehu – z času na čas sa aj zo štýlových končín, ktoré obvykle ležia mimo mojej pozornosti vylúpne klenot na pohľadanie. „Contagion“...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tu máme ďalší album coverov, tentokrát od mexických HC/rock/metal/hip-hopových pištoľníkov. Dosky zložené z prevzatých skladieb sú vždy ošemetným materiálom a zriedkakedy patria k vrcholom tvorby ich „nových“ interpretov.
Tak sú tu zas. Nitrianska grind/mince core legenda ABORTION si (zdá sa) našla pod krídlami Obscene Productions teplučké miestočko a po dvoch rokoch prichádza s „Gonna Be Worse“.
EINSTÜRZENDE NEUBAUTEN. Priekopníci, ktorí majú svoje miesto v hudobnej sieni slávy dávno vyárendované, a predsa sa stále neprepli do komfortného stavu udržovania kultového statusu...
Nórsko, Tromsø, mesto za polárnym kruhom, krajina polnočného slnka a celodennej tmy, október 1995. Geir Jenssen (BIOSPHERE) a Bobby Bird (HIGHER INTELLIGENCE AGENCY) nakladajú svoju elektronickú výbavičku do lanovky...
Ak by sme mali hľadať paralely medzi MANES a inými kapelami, nebolo by treba chodiť ďaleko – stačí si spomenuť na ich krajanov BEYOND DAWN. Kým druhí menovaní si aký-taký rešpekt vybudovali už doomovými začiatkami...
Priznávam sa. KILLING JOKE boli pre mňa donedávna len legendárnym menom z učebnice histórie. Tvár Jaza Colemana som videl prvýkrát v skvelej Zelenkovej mystifikácii „Rok ďábla“...
Nebolo veľa tých, čo v roku 1995 verili, že David Bowie natočí skutočne dobrú dosku. Po mdlých osemdesiatkach, ktoré otupili ostrie (nielen) Ziggyho Stardusta síce uzrela sveta sľubná nahrávka „Black Tie White Noise“...
Tak sa nám do Bratislavy konečne zase vrátil kvalitný UG koncert! Po rokoch striedmeho pôstu až hladovky – prerušovanej len vianočnou žranicou v podaní tradičného Winter Solstice Eve – sa konal pokus o reinkarnáciu kedysi doslova kultového bratislavského kulturáku v odľahlej Dúbravke.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!