JUCIFER - L'Autrichienne
Dvadsaťjedna skladieb o Márii Antoinette z pera dua strelených Američanov, vydávajúcich na Relapse? Ajajaj. Málokedy strkám CD do prehrávača s tak neistou predstavou o tom...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Záslužnej činnosti vynášania archívnych položiek z histórie DG 307 na svetlo sveta zasvätilo lounské vydavateľstvo Guerilla Records nemálo energie. Najčerstvejšou položkou je štrnásť rokov starý záznam z pražského Klubu Jilská: zachycuje Pavla Zajíčka v období pred vydaním dosky „Kniha psaná chaosem“.
Zdá sa, že v Mikulášovom konvoji došlo k palácovému prevratu: šiesteho decembra Viedni darčeky priniesol čert, po tučnom pánovi v červenom ani stopy. Neznamená to však...
Ďalší z projektov, ktoré upútajú v prvom rade zostavou. Pod kryptickým názvom sa skrýva klavíristka Faith Collocia (EVERLOVELY LIGHTNINGHEART) a bubeník Chris Common (THESE ARMS ARE SNAKES).
Jediní svojho druhu, chcelo by sa povedať – alebo, ešte presnejšie, tí poslední. Nie, že by dosť pravých vikingských metalistov stále nedupalo po pódiách celej Škandinávie (a nielen tej)...
Zaškatuľkovať HAMMERS OF MISFORTUNE ako akúsi obskúrnu heavymetalovú kapelu by bolo nepresné, rovnako ako považovať tento sanfranciský sextet za bočný projekt gitaristu SLOUGH FEG.
Na začiatku dvadsiateho prvého storočia to u DARKTHRONE vyzeralo na dojazd na prázdnu nádrž. Zaslúžilí nórski umelci poctivo vydávali album každý rok-dva...
Konsolidovaný koncertný program sľubovali liverpoolskí melancholici už počas letných festivalov. Čas na poriadne turné prišiel v októbri, i keď novinkový album je stále v nedohľadne a od toho predošlého uplynulo už pol dekády.
Kvôli SILVER MT. ZION (tak ich budeme volať) práve teraz počúvam pinkfloydovskú prvotinu „Piper At The Gates Of Dawn“. A hľadám fragment, ktorý Efrim Menuck a jeho vždy-inak-sa-volajúca partia cituje v „1...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.