BULBUL - Bulbul 6
Na to, že z rakúskeho podzemia sa raz za čas vynorí niečo nečakané, sme si po nedávnych amstettenských a viedenských udalostiach už azda zvykli, i tak je však aktuálna platňa BULBUL prekvapením.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Lietadlom do Srbska, autom z letiska, vlakom do Budapešti a to všetko kvôli koncertu na lodi – zhruba takto komentoval Daniel Gildenlöw strastiplný začiatok prevažne festivalového turné-neturné...
Vzostupná kvalita hudby s podpisom Jeffa „Wresta“ Whiteheada je mierne zatienená jeho osobnými problémami (špekulovalo sa dokonca o pokuse o samovraždu a závislosti od heroínu) a doslova „neundergroundovými“ ťahanicami medzi labelmi Battle Kommand Records a Moribund Cult...
Na koncert „divadelného drone“ KTL sme sa vydali vyzbrojení strohým údajom o priaznivej cene a mieste konania, ktorým bol doteraz nepreskúmaný bar Rhiz.
Ak sú ANAAL NATHRAKH zúrivou mrazivou víchricou, vejúcou zdanlivo odnikadiaľ nikam, MISTRESS je hmatateľne konkrétny potetovaný zabijak, ktorý vás – nič nechápajúceho – drží pod krkom v tmavej birminghamskej uličke a do tváre vám pľuje prúd slov napáchnutý lacným pivom.
„War Metal Battle Master“ je koncepčný album o riešení konfliktov pomocou kurevsky veľkej sekery! Presne to stojí v promomateriáloch k tretej dlhohrajúcej platni gréckou mytológiou fascinovaných násilníkov LAIR OF THE MINOTAUR.
Ľudia často vravia o strachu zo zmienLenže ja mám strach z toho, že všetko ostane po staromPretože túto hru nikdy nevyhrášAk zostaneš na jednom mieste príliš dlho stáť („Jesus Of The Moon“) Zdalo sa...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.