BACKYARD BABIES - Backyard Babies
„FUCK OFF AND DIE !!!“ Slogan, který vrátil tyhle stockholmské fracky znovu do hry. Po dlouhých letech stagnace, označených minulým, poměrně slabým řadovým albem...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V loňském roce koncertně prověřený comeback bostonských rockerů z EXTREME doznal pravého smyslu až v těchto dnech. Této pozoruhodné partě, sdružené okolo charismatického pěvce Garyho Cherona a kytarového hrdiny s portugalskými kořeny Nuna Bettencourta...
Sezóna 1992/1993 byla pro zaoceánskou i britskou hardrockovou scénu obdobím velkých přeměn. Jednak se do popředí posluchačského zájmu definitivně dostaly (na úkor „hard ´n ´heavy“) novější žánry jako grunge a crossover...
Osmdesátá léta se přehoupla do své druhé poloviny a z několika jmen reprezentujících zdobený sleazy rock bylo rázem nepřehlédnutelné hnutí, ke kterému se hlásily desítky nových objevů...
Vystoupení britské hardrockové legendy v našem lázeňském městě pro mne patřilo ke koncertním vrcholům letošního léta. Už jeho zajímavá a pro rockové koncerty poměrně netradiční destinace byla pro mne (jako pro Západočecha) důvodem k radosti.
Asi by jste v historii americké metalové produkce jen stěží našli kapelu, která by svým životním stylem více naplňovala staré známé heslo o sexu, drogách a rock´n´rollu...
Jestli něčím upoutal třetí pražský koncert Lennyho Kravitze, pak to byla naprostá profesionalita a vyklidněné vystupování hlavního aktéra. Ten si totiž...
Takže METALLICA v Čechách už po páté. Tentokrát se koncert konal na zbrusu novém fotbalovém stadiónu Slavie v pražském Edenu a na rozdíl od těch předešlých nepodporoval žádné nové album...
Po poslechu novinky „Amanethes“ (2008) by leckdo z náročnějších posluchačů mohl nařknout Johna Edlunda z vyčerpanosti a skladatelské deziluze, protože tato deska je jakýmsi pojítkem všeho s čím skupina operovala od časů vychvalovaných alb „Clouds“ (1992) a „Wildhoney“ (1994) až po předchozí „Prey“ (2003)...
O tom, že Jack White je génius a rockový mluvčí dnešní doby se už napsalo tolik řádků, že mě to až přijde úsměvné. Vlastně jde o to, jak se najednou většina recenzentů dokáže shodnout na výhradně kladném hodnocení u někoho...
THE HELLACOPTERS letos končí a novinka „Head Off“ je jejich definitivně posledním albem. Informace, která rozhodně nepotěšila velmi početné zástupy jejich příznivců po celé Evropě a která byla oficiálně zveřejněna již na podzim loňského roku.
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.