MANIC STREET PREACHERS - Lifeblood
V minulém desetiletí jsme byli svědky plynulého přerodu původně názorově vyhraněné, revoltující a hudebně nervní rock´n´rollové kapely z Walesu v mainstreamovou záležitost pro široké masy.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ŠOK, BOLEST, PRÁZDNOTA„Bývalý kytarista a hlavní pilíř světoznámé metalové kapely PANTERA byl 8.prosince zastřelen přímo na pódiu při koncertě jeho současné formace DAMAGEPLAN ve městě Columbus stát Ohio.
Jednoho sychravého sobotního dopoledne, když nálada nebyla zrovna valná, rozhodl jsem se vedle pouštění alb TYPE O NEGATIVE po mnoha letech otevřít i svůj soukromý archív s překlady zahraničních rozhovorů a článků o této kapele.
Cesty života jsou křivolaké a historie floridských SAVATAGE řádně kostrbatá. Poté, co se na počátku devadesátých let po velmi úspěšných albech „Gutter Ballet“ a „Streets/A Rock Opera“ s kapelou rozloučil díky věnování se studiové práci její frontman a jeden z vůdčí dvojice bratrů Olivových...
Již rok avizovaný comeback švédských legend mainstreamového rocku se stává v dnešních dnech skutečností. Nová deska „Start From The Dark“ je tedy prvním albovým zápisem po předlouhých třinácti letech z hybernace právě probuzené kapely.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.