PAPA ROACH - Take Away With Murder
Jsou tomu zhruba 4 roky, co kalifornští PAPA ROACH vylétli se svým albem „Infest“ ke hvězdám. Spolu s LINKIN PARK a P.O.D. v té době válcovali svým poměrně chytlavým...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Jsou dva, jsou z Plzně, je jim 18, milují industriál a pop. A hlavně každý je úplně jinej. Jeden je černej a druhej bílej“. Takhle nějak infantilně by se dalo představit relativně nové západočeské hudební uskupení cirgusu pana Ďábla zvoucí se PORNO COWBOYOVÉ.
Skupinu INCUBUS řada lidí háže do nu-metalové škatulky, ale jejich muzika je oproti většině amerických novo-metalových souborů méně zuřivá, kytarově přirozenější (zbavená zefektované jednolité plazmy)...
ZPRAKU! hrají středoškolský punkrock, lépe řečeno jeho modernější modifikaci, upomínající na americké BLINK 182. 12 skladeb, které obsahuje toto CD je nazpíváno v češtině a kapela se nás ve svých textech snaží vtáhnout do svých osobních příběhů...
Tuto (prý) novou hvězdu britského hudebního nebe nelze brát chtě nechtě v žádném případě jako seriózní kapelu. THE DARKNESS se ve své tvorbě snaží zřejmě navodit atmosféru metalových a rockových desek počátku 80.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.