MEGADETH - Killing Is My Business... And Business Is Good!
Vzniku jedné ze stěžejních kapel americké thrash metalové scény předcházelo mnoho zlé krve, vždyť Mustaineův legendární vyhazov od METALLICY fanoušci rozebírají ještě dnes.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vzniku jedné ze stěžejních kapel americké thrash metalové scény předcházelo mnoho zlé krve, vždyť Mustaineův legendární vyhazov od METALLICY fanoušci rozebírají ještě dnes.
Jako když mezi otroky na plochu starodávného římského Kolossea vypustíte několik vyhladovělých lvů, tak nějak by se dal charakterizovat obsah jejich předcházejícího mistrovského díla „The Blackening“.
Už nějakou dobu je patrné, že právě horoucí jihoamerický kontinent patří mezi nepodceňovatelné fanouškovské bašty rockové hudby. Jak známo, tamní šílenci dokáží spolehlivě navodit neopakovatelnou atmosféru (ostatně i IRON MAIDEN o tom něco vědí)...
Frontman kultovních finských street rockerů HANOI ROCKS Michael Monroe je nezdolný rock´n´rollový nezmar, který se za těch třicet let na scéně (a to i v časech nečinnosti jeho mateřské kapely) nikdy nezastavil.
V době nástupu ARCTIC MONKEYS na světovou scénu nebylo ostrovní kapely, o které by se více diskutovalo jako o „té do budoucna nejnadějnější“. Tamnější kritika nešetřila přirovnáními k ranému období THE WHO a sheffieldští Opičáci měli před sebou nelehký úkol: zažehnout plamen jejich vlastní...
Poctivé heavy metalové řemeslo od SAXON potěší v každé době, ale letos musím tuhle legendu obzvlášť pochválit, protože jejich nová kolekce „Call To Arms“ v sobě skloubila všechny klady tvorby těchto nezdolných Britů z jejich nejslavnější éry...
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.