ANTHRAX - Volume 8: The Threat Is Real
Pred vydaním tretej radovky „bushovskej éry“ sa ANTHRAX ocitli v nezávideniahodnej situácii, nie práve najlepšie predajné čísla tak „Sound Of White Noise“...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
CONTEMPT fungujú na našej scéne už neuveriteľných osemnásť rokov, no aj napriek tomu sú v našich končinách len veľmi málo známi, narozdiel napríklad od Poľska...
Tesne pred konaním bol tento koncert presunutý z Ružomberka do Banskej Bystrice a možno aj tento fakt v spojení s minimálnou propagáciou akcie zapríčinil relatívne malú návštevnosť.
Blázniví Kanaďania v týchto dňoch vydávajú svoj tretí album, ktorý je plný zvláštneho prístupu k metalovej hudbe a imidžu. Keďže ma táto kapela už dávnejšie zaujala...
Dlhých šesť rokov bolo potrebné čakať, kým sa ZIMMER‘S HOLE rozhodli rozšíriť svoju diskografiu. Stalo sa tak po tom, ako Devin Towsend uložil k ľadu STRAPPING YOUNG LAD a dvaja členovia jeho bandy (Simon a Stroud) sa mohli venovať svojmu vlastnému projektu.
Skupina STAGE MERIDIAN je menej známym pojmom na našej hudobnej scéne, no ľudia pôsobiaci v jej radoch sú známi viac ako dosť. Dušan Antalík, Milan Dočekal...
DEPRESY sú asi najznámejšou a snáď aj najpopulárnejšou slovenskou metalovou kapelou, no od roku 2003 o nich bolo počuť naozaj veľmi málo a mnohí fanúšikovia už možno boli presvedčení o ich nefunkčnosti.
Páni muzikanti z formácie FERMATA si povedali, že ak na svojom konte nemajú ani best of, ani live album a dokonca ani v dnešnej dobe tak moderné DVD, nebude na škodu všetky tieto nedostatky odstrániť jedným vrzom.
Už príchod pred halu rozohnal akékoľvek prípadné obavy z malej účasti fanúšikov a hordy ľudí sľubovali minimálne výbornú atmosféru v hľadisku. Tento fakt sa pozitívne odrazil aj pri prvej skupine...
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.