Stephen King - ROZPRÁVKA
Stephen King práve dnes oslavuje 77 rokov! Ako lepšie osláviť jeho pozoruhodnú a miliónmi čitateľov po celom svete ospevovanú tvorbu než recenzentskou ódou na jedno z jeho najnovších diel?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V súvislosti so slovenským koncertom DREAM THEATER, ktorý sa pri príležitosti veľkej oslavy 40. výročia vzniku kapely odohrá v stredu 30.
Tak a máme po Wackene. Šťastne sme dorazili domov, tých niečo cez tisíc kilometrov ubehlo opäť ako nič. Dva dni oddychu a premýšľania nad všetkými tými silnými dojmami z metalovej mekky a poďme zase oslavovať živú hudbu na najobľúbenejší festival našej redakcie – Brutal Assault.
Všetko je oneskorené v toto slnečné sobotné dopoludnie. AVANTASIA hrali skoro až do druhej; kým som sa dostal do stanu...
Keď píšem tieto riadky v piatok ráno, na novinársky stan v bekstejdži Wackenu padá jemný dáždik. Počasie je stále skvelé...
Takéto dobré počasie si snáď ani nezaslúžime. Toto si hovorím už tretí deň a zrejme s tým neprestanem až do sobotného večera.
Letná festivalová sezóna roku 2024 je tu už o pár dní a pre nenásytných fanúšikov SLAYER v našich končinách sa tu črtajú hneď dve možnosti vidieť prvé európske koncerty Kerryho Kinga s jeho novým projektom.
Nedeľa je najhorší deň v týždni. Psychická náročnosť vyplývajúca z čudného vákua medzi víkendovým oddychom a pocitom blížiaceho sa pracovného či školského napätia zmáha aj tie najsilnejšie charaktery; bez ohľadu na to...
Vždy som sa čudoval ľuďom, ktorí sa počas letnej dovolenky vracajú stále na tie isté miesta. Mestá, pláže, reštaurácie...
Tak a máme to za sebou. Festivalový maratón nám uzavrela sobota, ktorá svojou kvalitou v ničom nezaostávala za predchádzajúcimi štyrmi dňami.
Obľúbený slovenský metalový fotograf Martin Mayer to v piatok večer zhrnul veľmi presne – nevládzem, nohy mi zdreveneli...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.