TERROR - Keepers Of The Faith
Kalifornská HC inštitúcia znovu úraduje vo veľkom štýle. Kým predchádzajúci štúdiový počin „The Damned, The Shamed“ naznačoval miernu únavu materiálu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ak existuje nejaký dôvod, pre ktorý by BLACK SABBATH mali vydať ešte aspoň jednu štúdiovú nahrávku, tak je to napríklad skutočnosť, že „Forbidden“ by rozhodne nemal byť historicky posledným albumom tejto legendy všetkých legiend.
Ville Valo je majstrom vtipného a výstižného pomenovanie svojej vlastnej muziky. A hoci legendárna hláška o „priamej zrážke DEPECHE MODE a DIMMU BORGIR vo filme Davida Lyncha“ z čias výbornej dosky „Deep Shadows And Brilliant Highlights“ zostane zrejme navždy neprekonaná...
Potápanie v modrej hlbočine pri austrálskych brehoch ako dokonalý letný zážitok? V spoločnosti PARKWAY DRIVE určite áno. Znie to až neuveriteľne, ale týmto mládencom sa naozaj podaril skvelý kúsok – nahrať zásadný...
Thomas Gabriel „Warrior“ Fischer, výrazná kreatívna osobnosť a jeden z hlavných dizajnérov extrémneho metalu, neprestáva ani po viac ako dvoch desaťročiach fascinovať zástupy priaznivcov najtemnejšej gitarovej muziky.
Nie náhodou sa tento výnimočný počin pri nedávnom koncoročnom bilancovaní našej redakcie ocitol medzi desiatimi najlepšími albumami roku 2009. Kúzelná kresba uzimenej samoty z rúk majstra Travisa Smitha na obale novej nahrávky pánov z Los Angeles predznamenáva nezabudnuteľné chvíle plné hodnotných poslucháčskych zážitkov.
Album „The Gathering Wilderness“ bol v roku 2005 nielen vydareným debutom na značke Metal Blade Records, ale pre sympatických snaživcov z írskeho Dublinu aj pootvorením dverí úspechu u širšieho publika minimálne na európskej úrovni.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.