EVANESCENCE - Anywhere But Home
Čo si myslieť o kapele, ktorá po jednom úspešnom štúdiovom titule vydáva koncertný album? Pochopiteľne, nič dobré. ”Anywhere But Home” je veru prieser ťažkého kalibru.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
"….I am the light that shall lead you to darkness…" Cesty zapeklité, myšlienkové pochody komplikované sprevádzali písanie tejto recenzie. Keď prišiel z ”vyšších miest” nášho milovaného Kovového mesta nápad s retroVianocami...
CATARACT sa so svojím albumom „With Triumph Comes Loss“ postarali o celkom slušný poprask medzi priaznivcami harcoreovej muziky obohatenej o tvrdé metalické postupy.
Drsný metalcore s vplyvmi HATEBREED, SLAYER a AT THE GATES. Málokedy dokáže vydavateľstvo vystihnúť podstatu muziky svojich zverencov tak, ako sa to podarilo Metal Blade Records v prípade švajčiarskych CATARACT.
Dominanciu môjho rodného mesta v súčasnej populárnej hudbe na Slovensku netreba zvlášť zdôrazňovať. Veď aj za riekou Moravou sú určite známe mená ako GLADIATOR...
Recenziu na nový album "Welcome to the Battlefield" od švédskych death monsters IN BATTLE ste si už na stránkach Metalopolisu mohli prečítať. Som rád...
Švédski deatheri IMPIOUS si svoj úspech naozaj zaslúžia. Majú za sebou viac ako desať rokov tvrdej práce, kariéru si budovali doslova krok za krokom. Ich nový album „Hellucinate“...
Nu metal je mŕtvy. Svetu vládne metalcore a Nová vlna amerického heavy metalu, k lídrom ktorej bez debaty patria aj UNEARTH. V týchto dňoch sú ako headliner na americkom turné s kapelami TERROR...
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.