GHOST - Infestissumam
Ak má skutočne pravdu známy svätojurský mysliteľ Pišta Vandal a fenomén Bystrého Zla naozaj existuje, Švédi GHOST k nemu hrajú ten najdokonalejší zo všetkých soundtrackov.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ak by som mal ukázať prstom na jeden jediný album, ktorý pre mňa reprezentoval moderný hardcore v minulom roku, tak je to práve tretí štúdiový zárez na pažbe kalifornských sympaťákov THE GHOST INSIDE.
Najlepšiu vianočnú skladbu tohto roka a s najväčšou pravdepodobnosťou i na veľa rokov dopredu nahrali ČAD. Ich „Horiaca obloha“ ako mocný výkrik hrdého kresťana pôsobí neuveriteľne osviežujúco v dobe...
Keď bol nedávno v rádiu mojim hosťom Hulo, na týchto stránkach známy najmä vďaka svojmu pôsobeniu v kapelách ako TESTIMONY alebo LVMEN, s radostnými iskričkami v očiach spomínal na jar roku 1993.
Piatok, náš posledný deň na festivale, priniesol to najlepšie z hudby, rovnako tak najsilnejšie zážitky z Wackenu 2012. Zaujímavé, že zo začiatku to tak nevyzeralo ani náhodou.
Štvrtkové dopoludnie nás zastihlo v dobrej nálade. Zo zodpovedných a sústredených hudobníkov sa stali uvoľnení...
Atlantický oceán je riadna sviňa. V noci som sa párkrát zobudil na totálnu zimu, nepomáha ani spacák, ani mikina natiahnutá až po uši. Napokon som celkom rád...
Tej ponuke sa nedalo odolať. Zažiť najväčší metalový festival na svete z pohľadu kapely? Bez ohľadu na to, aký som skeptický ohľadom súťaží amatérskych hudobných zoskupení a najmä akýchkoľvek hodnotení v podaní „odbornej“ poroty...
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.