GHOST - Infestissumam
Ak má skutočne pravdu známy svätojurský mysliteľ Pišta Vandal a fenomén Bystrého Zla naozaj existuje, Švédi GHOST k nemu hrajú ten najdokonalejší zo všetkých soundtrackov.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ak by som mal ukázať prstom na jeden jediný album, ktorý pre mňa reprezentoval moderný hardcore v minulom roku, tak je to práve tretí štúdiový zárez na pažbe kalifornských sympaťákov THE GHOST INSIDE.
Najlepšiu vianočnú skladbu tohto roka a s najväčšou pravdepodobnosťou i na veľa rokov dopredu nahrali ČAD. Ich „Horiaca obloha“ ako mocný výkrik hrdého kresťana pôsobí neuveriteľne osviežujúco v dobe...
Keď bol nedávno v rádiu mojim hosťom Hulo, na týchto stránkach známy najmä vďaka svojmu pôsobeniu v kapelách ako TESTIMONY alebo LVMEN, s radostnými iskričkami v očiach spomínal na jar roku 1993.
Piatok, náš posledný deň na festivale, priniesol to najlepšie z hudby, rovnako tak najsilnejšie zážitky z Wackenu 2012. Zaujímavé, že zo začiatku to tak nevyzeralo ani náhodou.
Štvrtkové dopoludnie nás zastihlo v dobrej nálade. Zo zodpovedných a sústredených hudobníkov sa stali uvoľnení...
Atlantický oceán je riadna sviňa. V noci som sa párkrát zobudil na totálnu zimu, nepomáha ani spacák, ani mikina natiahnutá až po uši. Napokon som celkom rád...
Tej ponuke sa nedalo odolať. Zažiť najväčší metalový festival na svete z pohľadu kapely? Bez ohľadu na to, aký som skeptický ohľadom súťaží amatérskych hudobných zoskupení a najmä akýchkoľvek hodnotení v podaní „odbornej“ poroty...
Americký retro hevík, který se svou razantní přímočarostí vrací k prvnímu období Maidnů. Rytmika částečně vychází i z domácí thrashové scény, ale jak začnou kvílet kytary, koukají z toho Harrisovci. Za mě dobrý, přepošlu to Dalasovi k posouzení.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.
Po tragické smrti klávesáka Makise Tsamkosogloua, který v roce 2019 zemřel přímo na pódiu, se Řekové vrátili s ještě emotivnější porcí svého prog rocku. I díky výraznému vokálu je opět cítit LEPROUS aura, ale vůbec to nevadí. Výsledek je super.