Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zmena samovražednej lyriky na čosi optimistickejšie je u Kvarfortha rovnako pravdepodobná, ako to, že sa mu podarí vybaviť životnú poistku. Jedna z najzaujímavejších blackmetalových formácii SHINING prináša na piatom pokračovaní pomyselnej číslovanej ságy rovnakú tému...
Metalcore lomeno neothrash je pole dokonale vyorané už nejaký ten rôčik, presnejšie povedané dosť dlho predtým, než sa táto odnož preslávila ako jeden z momentálne najdominantnejších metalových subžánrov.
Do módy sa vracajú výpravné filmové intrá. Možno je to náhoda, no úvod skladby „The Serpentine Offering“, ktorá otvára dlho očakávanú novinku metalových hviezd DIMMU BORGIR...
"Viete, dokument si žiada svoje. Žiada si to riadnu prípravu, žiada si to realizačné podmienky, žiada si to chápavú dramaturgiu a množstvo ďalších vecí...
„Teraz už ide len o to, či bude nový album podobným krokom do neznáma, alebo po vzore nemocničného „Life Is Killing Me“ iba ďalšou konformnou doskou starnúcej...
Chyba nie je vo vašom CD playeri. Nemusíte vypínať, vaše nové voňavé CD „World Coming Down“ nie je poškrabané. Preskakuje naschvál. Môžete ďalej pokojne pokračovať v počúvaní.
Sofomórom „The Unborn“ sa pred dvomi rokmi uviedli Fíni MORS PRINCIPIUM EST medzi veľmi nádejné kapely. Album síce trpel na mnohé začiatočnícke neduhy...
Fíni sú tuhý národ. Najmä v zime. Zima nie je vo Fínsku žiadna prechádzka ružovým sadom. Treba byť poriadny chlap, silný a najmä odolný. Skúpy na slovo.
WALTARI nemali nikdy problém natiahnuť svoj album do maximálnej dĺžky, akú unesie CD nosič. Takisto sa nikdy príliš nezaoberali väčším umením. Aj najodvážnejší experiment...
Keď hrali WALTARI pred niekoľkými rokmi v Bratislave na Tyršovom námestí, všimol som si vec, ktorá ma fascinovala. Kärtsyho Hatakku som mal vždy za bláznivého klauna a energického šoumena.
Ak sa postrocková kapela nazve OSTINATO (lat. opakujúci sa motív), môže ísť o trefnú popisnosť alebo alibizmus. Trojica hudobníkov z americkej Virgínie na svojom treťom albume „Chasing The Form“ na túto otázku jasnú odpoveď nedáva...
HAMMERS OF MISFORTUNE sú kapela zo západného pobrežia Spojených štátov, inak podstatne lokálneho charakteru, ktorej členovia jednotlivo pôsobili v skupinách ako SLOUGH FEG (schválne pozrite...
O niektorých kapelách radšej dopredu nevedieť, že pochádzajú z Nemecka, ktorého prínos pre metalovú hudbu zrejme nevyváži otrasný vkus a súčasné živenie stoviek premnožených ničnehovoriacich kapiel všetkých žánrov.
26. novembra 2006 ukončili TRAIL OF TEARS mexické turné, sprevádzané nespočetnými komplikáciami najrôznejšieho charakteru a nezanedbateľnou finančnou stratou.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
