ANATHEMA - Hindsight
Vydání akustické či – jako v tomto případě – poloakustické nahrávky již v současné době není ničím neobvyklým. Občas se provedení vyvede (např. THE GATHERING a jejich živák „Sleepy Buildings“)...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ANSUR jsou poměrně novou kapelou, jejíž vznik se datuje do r. 2003, kdy muzikanti začali produkovat black metal tradičnějšího střihu. Následně začali podle vlastních slov zařazovat do své tvorby progresivnější prvky...
Vlna následovníků veličin typu NEUROSIS či ISIS našla své zástupce také v Itálii. Právě odtamtud pochází instrumentální seskupení LENTO, čerpající z tvorby těchto (i dalších v článku zmíněných jmen) poměrně nepokrytě...
Onoho úterního večera nabídl již takřka kultovní brněnský Yacht klub další porci zajímavých hudebních záležitostí. Zhruba po roce se ve zdejším, téměř zcela zaplněném podniku představili THEMA ELEVEN...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.