Metalopolis

Recenze

THE PANT - Straight Way To Hell

M.
Pátek, 15. února 2008

M.
Pátek, 15. února 2008
0
0

Ačkoliv v pomyslném rodném listě THE PANT je tučně vytištěn rok 1996 a skupina vydala od svého vzniku již více alb, byla jejich deska „Straight Way To Hell" první...

Recenze

ANGEL-A

M.
Neděle, 3. února 2008

M.
Neděle, 3. února 2008
11
7

Nový snímek Luca Bessona bych označila jako velké překvapení v jeho dosavadní tvorbě. Nedočkáte se „Brutální Nikity“, „Pátého elementu“ ani „Taxi“, a i když je v něm zřetelný rukopis autora...

Recenze

THE DOORS - L.A.Woman

M.
Neděle, 20. ledna 2008

M.
Neděle, 20. ledna 2008
57
19

Je až s podivem, že tempem, jakým THE DOORS vydávali svá alba, výrazně neutrpělo ani jedno z nich. Ačkoliv je za nepovedenou mnohdy označována deska „The Soft Parade“...

Profily / Blog

THE DOORS - Ještěrčí král

M.
Neděle, 13. ledna 2008

M.
Neděle, 13. ledna 2008
76

James byl knihomol, miloval Rimbauda, Kerouaka, Nietzscheho, později Buńuela, Bretona a Felliniho. V době, kdy si většina jeho vrstevníků za složení zkoušky dospělosti přála auto...

Recenze

THE DOGMA - A Good Day To Die

M.
Středa, 10. října 2007

M.
Středa, 10. října 2007
2
1

Pokud se vám do rukou dostal první počin italské power/speed metalové party THE DOGMA s názvem ,,Black Roses“, ihned na něj zapomeňte. Neučesané skladby žalostně balancující mezi power/speedem...

Recenze

DARZAMAT - Live Profanity (Visiting The Graves Of Heretics)

M.
Pátek, 31. srpna 2007

M.
Pátek, 31. srpna 2007
3
1

Předtím, než se mi do rukou dostalo DVD ,,Live Profanity" od DARZAMAT, jsem tvorbu této skupiny vůbec neregistrovala. Přitom tato polská smečka se pohybuje v metalových vodách už od roku 1995 a českým fanouškům vnikla do podvědomí nejen vystoupením na loňském Brutal Assaultu.

LEPROUS - Melodies Of Atonement

Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.

Shnoff
před 7 hodinami

NACHTMYSTIUM - Blight Privilege

Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.

Reaper
včera

THE CURE - Songs Of A Lost World

Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.

RIP
včera

BODY COUNT - Merciless

Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.

Dalas
včera

DJEVEL - Natt Til Ende

Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.

Reaper
před 2 dny

NEKUS - Death Apophenia

Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.

Reaper
před 2 dny

GAEREA - Coma

Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.