AUGUST BURNS RED - Leveler
S kapelou AUGUST BURNS RED jsem se poprvé detailněji zabýval před pár lety, když bylo čerstvě na trhu CD „Constellations“. Album tenkrát sbíralo převážně pozitivní ohlasy...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
16. června letošního roku se v překvapivém mediálním utajení odehrál v klubu MeetFactory koncert, který lze bezesporu počítat mezi letošní „highlight“ akce.
Parta SUM 41 platí v pop-punkové branži už nějaký ten pátek za celkem zavedenou značku. Úrovně a profesionality věhlasných GREEN DAY, BLINK 182 nebo THE OFFSPRING sice tihle Kanaďané nikdy nedosahovali...
Informace o tom, že Američané CAVE IN chystají po šesti letech nové dlouhohrající album, určitě nezpůsobila na scéně nijak extra velké vzrušení. Někdo z vás možná tuto kapelu už zaregistroval díky personálnímu propojení s podobně alternativními spolky ZOZOBRA nebo OLD MAN GLOOM...
ARSONISTS GET ALL THE GIRLS jsou velmi zajímavý hudební úkaz. Mladíci z Kalifornie mají talent, dravost, nebojí se experimentovat a jejich sympaticky zběsilá masáž absorbuje spoustu vlivů.
Kult kolem kapely VOIVOD nemá cenu zbytečně opisovat. Jejich význam pro metal jako takový je neoddiskutovatelný a spoustu z vás mi dá jistě za pravdu...
Když v roce 2005 Američané BETWEEN THE BURIED AND ME vypustili album „Alaska“, bylo kolem toho docela pozdvižení. Komplikované, na poslech náročné, mnohaminutové hydry složené z mathcoru...
Na začátek si nemohu odpustit drobnou poznámku k situování koncertu. Naleštěná O2 Aréna, vestibul s popcornem...
SICK OF IT ALL se v Čechách neukázali už delší dobu, takže bylo pomalu na čase přijet a udělit našincům lekci z řádně natlakovaného hardcoru klasického střihu a připomenout...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.