Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hned úvodem musím čtenáře upozornit, že materiál prezentovaný na recenzovaném disku si skutečně nic nezadá se svým souhrnným názvem „Exploding Head”. Ačkoliv se A PLACE TO BURY STRANGERS (APTBS) nijak netají sklony k chmurným hudebním náladám a poselstvím...
Multi-instrumentalista Aviv Geffen si v rodném Izraeli vybudoval status hudební ikony, jež si získala přízeň i díky svým mírovým výzvám zemi, kde se vojenská a policejní pohotovost stala normální součástí každodenního života.
Kněží sodomie oslavují spařování a rozklad v kotli nenávisti, stínají hlavy a spalují v peci důkazy o masožravém davu vyvrhnutém morovou epidemií s roztříštěnými kostmi a v abstraktních mršinách zvrhle propíchlých od ucha k oku skrze zpevněný fragment lebky.
Recenze desky „Tail Swallower and Dove“ je další z mnoha v kategorii „pozdě, ale přece“. Datum vydání 2.10.2008 nejspíše mírně rozdráždí permanentní čtenáře-žadatele všemožných hudebních novinek...
Jelikož je nad thrash metalové slunce jasné, že navzdory stoupající frekvenci old schoolových zabíjačkových hodů se valná většina fanoušků (včetně mě) ještě nestačila pořádně přežrat...
„Dobře tedy, když je tvá dcera tak chytrá, ať přijde zítra ke mně, ale ať to není ani ve dne ani v noci, ani ustrojená ani nahá, ani pěšky ani na voze.
Více než deset let si norská thrash metalová úderka drží svůj hodně vysoký tvůrčí standard. Úctyhodné dědictví předchozích čtyř počinů nijak nešpiní ani novinka „Attitude“.
„If the guitar was my penis and riffs were hot jism and drums were hot chick I´m gonna shoot it all over”Buz Mcgrath Tak nějak pravil zakladatel, kytarista a vůdčí postava massachussettských UNEARTH během nahrávaní pořád jěstě aktuláního alba „The March“.
V roce 2005 thrash-core-metalisté GOD FORBID představili v plné síle svojí novou zbraň. Na koncepčně laděném albu „IV: Constitution Of Treason” se jali v hodně široké míře využívat čistých „emo“ vokálů.
„Největší umění je zahrát něco, co už tu dávno bylo tak, aby posluchač nabyl dojmu, že poslouchá něco zcela nového, jenž je mu podvědomě velmi blízké“.
A je tu dort a hostina a supr lidi a tequilla a trochu pepře ať se vzepře!Narvu tam co se do vás vejde!Ať se to hejbe! Tomáš Hájíček mi snad dovolí nebo odpustí...
Punk Is Not Dead? Proč ten otazník místo několika jasně hrozících vykřičníků, které bych ve svých mladistvých létech (datujících se daleko před rokem 1990) napsal bez sebemenšího zaváhání?
Hudební podstatu a nosné mechanismy amerického tělesa CLUTCH tu před třemi lety popsal velmi pěkně a výstižně (v recenzi na „Robot Hive / Exodus”) letos hodně hibernující Noisy.
Pro jedince, kteří se díky rozlehlé (a stále trvající) záplavě potetovaně napatkovaných a emočně drsných kapel pomalu stávají alergičtí na slovíčko „metalcore“...
Když ho miluješ... znáte to. Tamás Kátai a jeho nezaměnitelná eklektická směs metalu, folku, ambientu a industrialu je zpátky a s ní i tradiční kotlík "co pusta dala". Nejde v žádném ohledu o vrchol tvorby, ale o vtahující kolekci plnou hravosti a emocí.
Zajímavý sci-fi koncept lidstva v simulaci, kde se ve sluneční soustavě zjevují nové planety. Zhudebnění tedy odpovídá tématu, drsný tech death metal tak nese i značnou dramatičnost a výbušné riffy jakoby simulují vesmírné katastrofy. Dost se to povedlo.
Ano, eintopf to je. Ovšem chuti vyvážené ve všech ohledech. S touto objednávkou dopředu víte, co dostáváte. Žádné tajuplné a nevyzkoušené chutě. Německé trio si ten svůj metalový tradicionalismus hýčká a nic nepředstírá. Navíc ten zvuk se opravdu povedl.
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
