SAVAGES - Silence Yourself
Drzých a vážnych skupín s jasnými postojmi dnes nie je veľa. O britskej ženskej štvorici SAVAGES sa hovorilo ešte predtým, než vyšiel jej debutový album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Drzých a vážnych skupín s jasnými postojmi dnes nie je veľa. O britskej ženskej štvorici SAVAGES sa hovorilo ešte predtým, než vyšiel jej debutový album.
„Vôbec netuším, čo mám s tým nástrojom robiť,“ popisuje Aron Sanchez hybrid gitary a basgitary, ktorý sám vyrobil, a dodáva, že ho sám vedie k improvizovanej...
Málokedy sa hudba dopĺňa s obalom a klipom až takto dobre. Alebo inak: Kým dobrá hudba nie je samá o sebe až taká ojedinelá, dobrá hudba s precíznym vizuálom vždy príjemne prekvapí.
Predošlý album THE NATIONAL patril medzi najlepšie nahrávky roka 2010. Nielen kvôli hudbe. Od väčšiny smutných pesničkárov sa líšil ľahkou iróniou, ktorá texty relativizovala a robila ich paradoxne ľudskejšími.
Téza o tom, že ambient je dobrý ako prázdna nádoba, ktorú možno naplniť vlastnými predstavami, je pravdivá len sčasti. Kevin Drumm nahral album, ktorý príliš k interpretácii nevyzýva.
Stieranie hraníc medzi pekným a škaredým nie je ničím novým ani vo výtvarnom umení, ani v hudbe. Naopak, popové aranžmány narušené zrnitou alebo matnou estetikou a hlukovými alebo ambientnými stopami nachádzajú najlepšie uplatnenie práve dnes...
Michael Gira zo SWANS má celkom dobrú ruku na samorastov s akustickou gitarou: kedysi objavil dnes populárneho Devendru Banharta...
Medové motúzy pod nosom redefinované. Stojí za povšimnutie, že krstný otec ambientu vydal Ódu na svetlo práve v zime. Sama o sebe je slnečná a príjemne lenivá...
Adaptácie najväčších diel svetovej literatúry znamenali vždy len problémy. Obyčajný prepis notoricky známej knihy znalého diváka nepresvedčí. Zmena predlohy zase v autorovi vzbudzuje obavy...
Nie je zvykom opomenúť čokoľvek nové od ULVER. Ak už sa u nás nedočká pozornosti ani kuriozita „Childhood´s End“...
Čo myslíte, koľko cenných diel dokážete vychrliť za krátky čas a udržať si zápal? Aj CRIPPLED BLACK PHOENIX už narazili na svoje limity; stačí sa pozrieť na ich portfólio a je jasné...
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.