TOOL - Třináctileté čekání ukončeno
Dnes vám povím takový malý příběh, který se datuje k červenci roku 2006. Byly asi dva týdny od koncertu alternativně zmýšlejících polobůžků TOOL...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dnes vám povím takový malý příběh, který se datuje k červenci roku 2006. Byly asi dva týdny od koncertu alternativně zmýšlejících polobůžků TOOL...
Téměř přesně na chlup se po roce do brněnského multifunkčního Sona vrátila potulná hardcorová veselice zvaná Persistence Tour.
Thrashmetalová událost roku. Vichřice, jež se měla prohnat moravskou metropolí. Trojice kapel, která nezávisle na sobě kopala na konci osmdesátých a začátku let devadesátých žánrovou ligu...
Legenda progmetalového rybníčku a zakladatelé tohoto letitéto žánru FATES WARNING přijeli rozdávat radost, vyučovat v tvorbě atmosféry a rozplétat rytmické motanice do centra Brna.
Největší hardcoreová show v Evropě zamířila do Brněnského klubu Sono. Přivezla celkem sedm kapel ze Spojených států Amerických a zařídila se o obrovský zájem fanoušků skočné muziky.
Když jsem před čtyřmi lety spílal na „Dark Roots Of Earth“, tehdejší novinku slavných amerických thrashers TESTAMENT, bylo to z důvodu malé záživnosti materiálu a až přílišného spoléhání se na jistotu thrashmetalovou bez jakékoliv snahy se kamkoliv posunout.
„Heavy metal žije.“ „Heavy metal nezemřel.“ „Heavy metal je s námi.“ Věru úsměvná to hesla, chtělo by se říci, v případě novinky amerických nestorů tohoto skomírajícího žánru ARMORED SAINT však nabírají reálné kontury.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.