THE PRODIGY - The Day Is My Enemy
Hudebního fanouška, odkojeného hudbou devadesátých let a postiženého fascinací elektronického big beatu v podání průkopníků z THE PRODIGY, současná tvář britské legendy potěší jen stěží.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po víceméně úspěšném vystoupení na loňském Brutal Assaultu mohl jen bláhový očekávat, že se tím naplnila poslední možnost spatřit znovuzrozenou legendu českého death metalu KRABATHOR živě na jevištním pódiu.
Slyšel jsem ze všech stran nesčetněkrát, že ANATHEMA je kapelou, která živě člověka emočně ubije téměř k zemdlení. Že jejich prostinká hudba, naplněná opravdovostí...
Trpělivost růže přináší! Jak jinak si vysvětlit, že se Slovensko teprve pár dní zpět dočkalo premiérové návštěvy DREAM THEATER...
Ten příběh o liverpoolské skupině všichni jistě znáte. O ústřední formaci zkázonosného metalu postupně opouštějící metalové kořeny a plynule přesunující pole působnosti až k někam k experimentální éteričnosti RADIOHEAD či stadiónové uvolněnosti COLDPLAY.
Jít či nejít?! Tuhle otázku jsem si v loňském roce pokládal od okamžiku, kdy jsem na světelné tabuli sedmnáctého ročníku Brutal Assaultu spatřil datum tributního koncertu DEATH...
I kdybych měl platit za toho nejzatvrzelejšího metalistu pod sluncem, tvrdícího, že cokoliv dotýkajícího se recitačního žánru, je ekvivalent pro cosi smradlavého a řídkého...
Když pražská sebranka HENTAI CORPORATION, vyhlášená svou zvrhlostí a slovní nevybíravostí, žádala své fanoušky přes sociální síť facebook o pomoc při natáčení premiérového klipu...
Pištící lolitky, zesměšněné tváře českého showbyznysu, sarkastická odpověď na otázku, proč Hitler táhl na Evropu...
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.