Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Deň pred Samhainom/narodeninami koncert, ktorý sľuboval čierno väčšie než v stredoafrickej vieske, tak prečo nejsť do Collossea. Nie že by som švédsku zaslúžilú zlobu MARDUK počas dvoch dekád nevidel už niekoľkokrát...
Keď ste skraja nového milénia chceli počuť nejaký vskutku brutálny death metal, k miestam, na ktorých ste nepoblúdili...
Pred deviatimi rokmi v poľskom Białystoku dvaja chlapíci dostali nápad odieť pravoslávnu liturgiu do blackmetalového hávu a svojím debutovým albumom vyvolali uctievačský ošiaľ v prvom rade u zástupov čiernych sŕdc.
Už nejaký čas som vedel, že v Prešove, kde tiež za roky mali a majú kopu kapiel, pôsobí aj spolok s týmto názvom.
Keď sme sa pred vyše tridsiatimi rokmi začali dozvedať o tom, že metal sa hrá aj v hudobnom podzemí Blízkeho východu...
„’OVERKILL!’ kričí výrastok a do publika ukazuje posunok s názvom ’diablove rohy’...“ Takto nejako sa začínal článok v týždenníku ExPress niekedy v roku 1987 alebo 1988.
V Prešove na budúci rok oslavujú tridsiatku. Pamätám si ich, keď začínali. Boli to detiská teenagerského veku...
Na záver čertovsky rozpáleného, intenzívneho, vysušeného, ale nakoniec dosť krátkeho leta sme od košických WASTAGE a prešovských SLIGHT LIE dostali malý...
„Festival pre vyslúžilcov“, deň druhý. Je celkom príjemné vstať po takom kultúrnom večeri ako bol ten so SUFFOCATION vcelku čerstvý a dobre naladený.
Až ma prekvapilo, že od debutového albumu tejto košickej bandy ubehlo už toľko času. „Slave To The System“ si WASTAGE vydali sami v roku 2015...
U nás doma sa nástup leta na vrchol niesol v znamení dvoch skvelých koncertov za dva dni. Nie že by sme tu celkovo nemali mimoriadne kultúrne leto...
O veľkú koncertnú vec na tohtoročné metalové leto sa u nás spoločne postarali klub Collosseum a nitrianski Double Head Music...
Po šiestich rokoch sa uzatvára história prešovskej jaskyne temných duchov nesúcej názov MERGED IN ABYSS.
RUNNING WILD mám rád od strednej školy doteraz. Je pravda, že to najlepšie vo svojej diskografii stvorili v rokoch 1984 – 2002 a odvtedy je to tak...
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
