PERVERSITY - Idolatry
Toto bude pre slovenský death metal veľmi silný rok. Je marec a už tri spolky sezónu načali tak, že nebude ľahké udržať tempo a kvalitu. Prvý bol debut MORDUM...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Toto bude pre slovenský death metal veľmi silný rok. Je marec a už tri spolky sezónu načali tak, že nebude ľahké udržať tempo a kvalitu. Prvý bol debut MORDUM...
Aj keď sa teraz vypravíme do ríše metalovo zhudobnenej melanchólie, načim najprv načrieť do studnice histórie slovenského kovového podzemia, konkrétne k sabinovským INSEPULTUS.
Neveľa skupinám sa stane, že si na vydanie debutového albumu počkajú 26 rokov od vzniku, ale po príklad najnovšie nemusíme chodiť ďaleko. Je to totiž prípad košických MORDUM...
V durínskom Schmalkalden od roku 2003 existuje ďalšia tamojšia pohanská blackmetalová skupina, ktorú založil Stephan Gauger (gitary a vokály), pôsobiaci tiež v žánrovo blízkych MENHIR a SURTURS LOHE.
Disconsolate vznikli ku koncu roku 2008 ako projekt dnes už bývalých členov CONTEMPT Borisa (gitara), Ďodiho (bicie) a s nimi Pribinu (gitara, predtým BLOODRAGE).
Načase napísať si zase nejaký brutálny death metal, predsa len je nový rok. Fajn, vyšlo niečo zaujímavého? Fekálnohoničského tuctového slamu lezie furt kopa...
Vzhľadom na záber nemeckých bojovníkov z Einheit Produktionen sa mi prihodilo, že po predošlých, stále viac – menej black/pagan záležitostiach píšem recenziu na nefalšovaný folk metal.
Vo Zvolene majú v centre pekný renesančný zámok, oplatí sa tiež vyliezť nad mesto na Pustý hrad a dá sa vidieť i kadečo iného. Z mocných čias slovenského metalového UG by ste si odtiaľ mali pamätať technických DM umelcov UNCONCERN...
Surtr je v severogermánskej mytológii ohnivý obor, strážiaci hranicu ríše ohňa Múspellsheimr, ktorý (len stručne) pri Ragnaröku zabije boha Freya a nakoniec celý svet uvrhne do ohnivej záhuby.
V metalovom svete je čoraz ťažšie prísť s niečím novým a zaujímavým, v roku 2017 je to predsa len už dosť dozretý substrát, a chce to hlavu vymyslieť niečo...
Po debute crust/grinderov ATARAXIA a digipackovej reedícii štvorskladbového proma SYNTHETICALLY REVIVED, na ktorom sme v roku 2002 mohli počuť, ako sa dá u nás zareagovať na vtedajšiu tvorbu USBDM veličín DISGORGE...
To som sa tak deň pred koncertom zobudil na škriabanie v krku, vzbudzujúce podozrenie, že mi zase nejaká chrípka Axlovým hlasom vyspevuje „you could be mine“...
Máme tu kapelu z Frízska, povieme si teda najprv v skratke, čože je to za pôvod. Frízi sú starý germánsky národ, je ich okolo pol milióna, hovoria tromi dialektmi...
Aké očakávania môžete mať od thrashmetalovej legendy, ktorá v roku 2016 oslávila 35. narodeniny? Nuž, podľa toho, o akej kapele je reč. Sú tu králi kráľov...
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Velmi solidní porce technického death metalu od původně thrash metalového tělesa z Chicaga. Parádní poměr instrumentálního honimírismu, metalové dravosti a mnohovrstevnatých, někdy až lehce chaotických struktur.
I na svém šestém albu jdou emaři z LA po textových i hudebních strukturách, které odráží emocionální témata jako jsou panické ataky, sociální úzkost a zármutek. Nově vedle post-hardcorových ingrediencí přidávají více indie rocku a výraznější basové linky.
Už jsem dlouho nebyl z nějaké desky tak nadšený. Nehorázně nařezaný agresivní hardcorepunk s téměř nezkreslenou kytarou a vražednými prdel nakopávajícími tempy hraničícími s fastcore kategorií rychlosti.