Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pred dávnymi časmi som sa už v rámci neviem akej výmeny dostal ku kompilačke k Texas Death Festu. Tam spomedzi solídnych vecí i amatérskych pokusov žánrovo dosť vyčnievala newyorská banda GREY SKIES FALLEN a jej skladba „The Purest Form“...
Štvoricu metalových extrémistov z baskického Ermua tu máme v premiére, CEREBRAL EFFUSION však existujú už od roku 1997 a „Idolatry Of The Unethical“ je ich štvrtý dlhohrajúci album.
Zásadné info o kapele nájdete v recenzii na debutový album, tu bude reč o novinke, ktorú SERPENTINE PATH vydali koncom mája opäť u Relapse.
Tichomorské pobrežie Kanady v poslednom desaťročí o sebe dáva vedieť výraznými deathmetalovými spolkami s veľmi rôznorodým a zaujímavým prístupom ku kovu smrti.
Dôvodom na ich zaradenie medzi zaslúžilých umelcov je možno skôr rok vzniku (2000) a v deathmetalovom podzemí zvučné meno než rozsah diskografie...
MISERY INDEX sú tu trinásť rokov, túto death/grindovú stálicu z Marylandu už musí poznať každý, takže nejaký pohľad do histórie vynechám.
Po šiestich rokoch z Holandska pozdravujú tamojší najväčší „fanúšikovia“ ľahkého remesla.
Deathmetaloví matadori z východného Flámska na budúci rok oslavujú dvadsaťročnicu. Fakt to uletelo od čias, kedy som ich v Prahe videl spolu s DYING FETUS...
V posledných rokoch čoraz známejší a obľúbenejší MAJSTER KAT fungujú už od roku 2001, ich tvorba však až donedávna išla viac - menej mimo mňa. Thrash už dlhé roky nie je v strede môjho metalového záujmu...
Fínski diablovi capi IMPALED NAZARENE sú tu dvadsiaty štvrtý rok, nevymáchaná nihilistická huba Miku Luttinena naďalej dokonale serie na to...
Keď pred 25 rokmi John McEntee a Paul Ledney (vtedy obaja hrali v PROFANATICA) zakladali INCANTATION, asi netušili, že práve stavajú základný pilier jedného deathmetalového subžánru.
Toto bude stručné, SINISTER sú tu 26. rok, čo sa o nich dalo písať do recenzií, to už niekde odznelo. Takže nejaké omáčky napríklad tu...
Ak vynecháme kolekciu coverov „Future Of The Past“, tak s „Tibi Et Igni“ je tu poľský deathmetalový titan Piotr Wiwczarek, ehh, pardon, VADER, po desiaty raz.
Len nedávno sme tu mali austrálske hrôzometaly, ale jeden výlet na najmenší kontinent obecenstvo hádam ešte zvládne. Z Queenslandu sa poberieme na juh...
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
