SIX FEET UNDER - Unborn
Čas letí a voľakedy čerstvá a očakávania vzbudzujúca novota SIX FEET UNDER oslavuje dvadsiate výročie vzniku. Chris Barnes potom, čo ho CANNIBAL CORPSE v zásade vyhodili...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čas letí a voľakedy čerstvá a očakávania vzbudzujúca novota SIX FEET UNDER oslavuje dvadsiate výročie vzniku. Chris Barnes potom, čo ho CANNIBAL CORPSE v zásade vyhodili...
V novembri minulého roku vyšlo split CD dvoch skôr v hlbšom undergrounde známych a v rámci svojich domácich scén už „zaslúžilých“ deathmetalových bánd.
Červivci z Madridu majú po desiatich rokoch nový, v poradí „až“ druhý dlhohrajúci album, no to je radosti. Ťažko povedať, ako intenzívne členovia WORMED žijú touto svojou kapelou...
PAGANLAND vznikli v ukrajinskom Ľvove v roku 1997 ako štúdiový projekt. Od roku 2001 do roku 2007, kedy bol spolok rozpustený, keďže viacerí členovia odišli pracovať do zahraničia...
Dá sa súhlasiť s tým, že brutálny death metal sa ako subžáner sformoval v Spojených štátoch, a to už pred vyše dvoma dekádami – ak sú pre vás prvé nahrávky CANNIBAL CORPSE...
Je všeobecne známy fakt, že Nitra a celý ten región na juh od nej chrlí v rámci domáceho pop rocku/punku/teenage bigbítu či ako to nazvať skutočne monumentálne zhovädilosti.
Krajina na juhozápadnom pobreží juhoamerického kontinentu mi je sympatická už preto, že počas 250 rokov španielskeho koloniálneho panstva si získala prezývku „cintorín Španielov“.
Kanadské vydavateľstvo Profound Lore Records je aj v rámci extrémnej metalovej scény dosť unikátnym fenoménom. Pokiaľ ste s jeho umelcami ešte nemali tú česť a máte záujem počuť niečo nie celkom tradičné...
Od Pyrenejí po Gibraltar boli dobrých deathmetalových kapiel odjakživa mraky, už 90. rokoch to tam po tejto stránke bolo zrelé na pripojenie k Spojeným štátom...
Je viac než veľkým paradoxom, že k písaniu recenzie na materiál takej kapely ako je SUFFOCATION sa vo svojom recenzentskom živote dostávam premiérovo.
Podľa názvu by sa možno dalo čakať nejakú na 80. roky prisahajúcu a alkoholom poháňanú black/thrashmetalovú bandu odniekiaľ z Južnej Ameriky, ale zdanie klame.
Minule sme tu mali vydarený kov smrti z metalovo exotického Iránu, teraz sa pozrieme na Kaukaz, do Gruzínska. Trojica s tak trochu pozoruhodným názvom BOHEMA sa dala dokopy v roku 2001 v hlavnom meste Tbilisi a „Dve strany mince“ sú už jej tretím albumom.
Nuž, narvať do názvu kapely i albumu ešte viac osudovosti, beznádeje, zmaru a bolesti, internet od žiaľu skolabuje. Obal, na ktorom v nočnom lese pohrebný voz...
Texaský Dallas našťastie nezviditeľňuje len nekonečný a pravdepodobne (nanešťastie) nesmrteľný televízny seriál, ale aj kapela, ktorá je pre jeden deathmetalový subžáner Veľkým treskom a uctievaným božstvom...
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.