Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ja už by som fakt rád zrecenzoval nejakú novú, myslím z mladších ročníkov poskladanú kapelu, ktorá by ma presvedčila o tom, že aj ľudia narodení v období okolo vzniku death metalu dokážu ten štýl precítiť a podať v jeho esenciálnej...
Ani sa nechce veriť, že od vydania „The Unspoken King“ ubehli už štyri roky. Spomienka na to, ako si pilier kanadského technického a brutálneho death metalu „vystrelil“ z fanúšikov a snahou o „odkrývanie nových hudobných dimenzií“ si vyhodil do povetria dobrú povesť...
SERPENTINE PATH sa dali dokopy v minulom roku v New Jersey a v New Yorku, zrejme hlavne z dôvodu rozpadu sludge/doomových UNEARTHLY TRANCE. Tri štvrtiny zostavy – Jay Newman...
Názov MURDER CONSTRUCT ste, pokiaľ sa zaujímate o vydavateľskú činnosť Relapse Records, mohli zachytiť už v roku 2010, kedy toto zoskupenie debutovalo s rovnomennou EP.
Keď v roku 1998 DEPRESY vychádzalo prvé CD, žiadalo sa povedať „konečne, už sa fakt patrilo!“ Trenčianske kvinteto už nejaký čas bolo a z môjho pohľadu dodnes zostalo česko-slovenskou špičkou na poli melodického a atmosférického death metalu...
Boli to Košice, kde v prvej polovici 90. rokov 20. storočia vznikla najväčšia extrémne metalová scéna, ktorá prežíva do súčasnosti. Skupín je menej než kedysi...
One-man projekt je vec zákerná. Príliš často hlavne z internetu, ale aj z undergroundových distribúcií útočia v lepšom prípade v pivnici, v tom horšom v detskej izbe zbúchané zúfalosti...
Zrod deathmetalovej scény na Slovensku sa niesol okrem iného v znamení troch D – DEMENTOR, DEPRESY a DEHYDRATED. Tí poslední vznikli v Piešťanoch v marci 1991 a so svojimi prvými demonahrávkami – „Festered Find“ (apríl 1992) a „Suffering Of The Living Mass“ (október toho istého roku) tu popri spolkoch ako HNISAVÝ PROCES (neskôr SUPPURATION)...
S týmto birminghamským (to už ani nie je náhoda) chlievom som prvýkrát mal tú česť tak pred troma rokmi, keď ma jeho názov upútal na súpiske vtedy aktuálneho ročníka OEF.
Žilinskí klasici sú v extrémnom metalovom svete zapísaní hlavne kvôli gore zafarbenému brutálnemu death metalu amerického štýlu, ktorý nájdete na čomkoľvek...
Jednou z prvých slovenských deathmetalových skupín, ktorým sa podarilo vydať samostatné CD – ktoré si viac-menej zaplatili u vydavateľstva...
K vydávaniu CD u zahraničných vydavateľstiev to dotiahla nejedna slovenská extrémne metalová kapela, takisto sa viacerým spolkom podarili nie len nárazové akcie v zahraničí...
Tak nejako ku koncu roku 1995 vyšiel klenot európskej extrémne metalovej scény a pre mňa osobne aj jeden z príspevkov do zlatého fondu svetového brutálneho death metalu – „Man’s True Nature“ od dánskych INFERNAL TORMENT.
Začiatky grind coru na Slovensku, to sú LUES DE FUNES, ABORTION, MENTALLY PARASITES, zopár zoskupení so skratkovými názvami a podobne skratkovou kariérou - okolo roku 1989 a po ňom sa v najhlbších úrovniach tvrdo-hudobného podzemia začal rojiť aj vážne veľký hudobný extrém.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.
I přes původní vize, že nová deska Nicka Cavea ponese optimistickou auru, propadá se "Wild God" do pochmurných nálad a svou tísnivou atmosférou umí sevřít posluchače do kleští. Přesto je "Wild God" o kus písničkovější než minulé desky, což je za mě dobře.
