TREEVENGE - Pomsta vánočních stromečků
Čas sváteční, čas vánoční. Však to znáte. Namísto snášejících se sněhových vloček bude chcát studený déšť a bílé závěje již tradičně ustoupí rozbředlému blátu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čas sváteční, čas vánoční. Však to znáte. Namísto snášejících se sněhových vloček bude chcát studený déšť a bílé závěje již tradičně ustoupí rozbředlému blátu...
Dorsed Street, Londýn. Sir William Gull vstupuje do kostela Páně na Spitalfields, který, jak název napovídá...
„Řeknou, že jsem prolil nevinnou krev. K čemu je ale krev, když ne k prolévání?“ Candyman Zrnko pravdy Urban legend...
Je to tady! Město Gotham ve svých řadách přivítalo dalšího sólového hráče. Označovat však tuhle uzavřenou televizní minisérii jako přímočarou historku o zrodu a činech jedné záporné komiksové postavy by bylo až příliš jednoduché.
Druhá část článku o historických milnících akčního filmu se z větší části bude věnovat osmdesátkám...
Vysloužilý desperát Pike Bishop hodnotí zoufalou situaci, zatímco mu nad hlavou létají kulky a z několika míst na jeho těle vyvěrá krev.
Následující text se zaměřuje na vznik a kulturní dopad satirického, černohumorného, politicky nekorektního...
Závěrečnou část našeho putování zakončíme ve velkém stylu. Čekají nás devadesátá léta...
Druhá část tohoto tematického článku nás zavede do nablýskaných osmdesátek. Nakoukneme do Kingova nejdivočejšího životního období a podíváme se na zoubek jedinému režijnímu počinu...
Skrze hřích přivedla svou dceru na tento svět, tak má i plné právo přetnout její mladý život. Mateřské objetí je ve skutečnosti hadí smyčkou.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.