Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Astronaut a psycholog v jedné osobě Kris Kelvin kráčí potemnělou vesmírnou stanicí. Chodby jsou plné bordelu...
Jako by to bylo včera. Klasická rutina uprostřed týdne. Žádné přehrávání programů, internet nebo vypálený DVD nosič.
Po dlouhých devíti letech se David Fincher vrací k žánru, který jej v devadesátých letech katapultoval mezi režijní elitu.
Druhá část článku přinese zásadní zákulisní informace a především můj subjektivní pohled na film Kanibalové samotný.
Amazonský deštný prales v Kolumbii. Vlhkost vzduchu je stoprocentní. Komáři, bláto, nesnesitelné teplo.
Je jako buldok, co nedokáže zastavit, dokud kořist nedohoní. Agent Johnny Utah pronásleduje svého rivala. Zdolává vysoké ploty...
Kdo by neznal cynického analytika mezilidských problémů Woodyho Allena? Vztahy, sex, deprese, smrt, šibeniční mnohdy až absurdní židovský humor.
Byl to snad desátý pokus v řadě. Vyčerpaný Malcolm McDowell už má dost. Je na dně, psychicky i fyzicky vyčerpaný. Režisér po něm ještě chce...
Zbylé tři díly ze zajímavé hororové ságy Phantasm si probereme v následujícím textu. Začneme slavnostní premiérou druhého dílu a skončíme mým zamyšlením nad ságou jakožto celkem.
Říká vám něco pětidílná sága Phantasm? Pokud ne, pak vězte, že jde o originální, byť kvalitativně nesmírně kolísavou sérii hororových filmů s jedinečným dotekem fantasy a sci-fi tématiky.
Ve druhé části článku pronikneme do tajů vizuálních efektů, prozkoumáme film samotný, ve zkratce zhodnotíme zbylé části trilogie a připomeneme si dopad na popkulturu...
Na stříbrném plátně začíná citelně přituhovat. Neo je v úzkých. Po úspěšném odražení přesily uvnitř vestibulu výškové budovy...
Podobně jako otravní švábi, vnikla do rodinného domku v poklidné americké čtvrti banda násilnických grázlů.
Hnědý, značně omlácený Pontiac LeMans se řítí ulicemi Harlemu. Za volantem sedí dopálený detektiv Jimmy "Pepek" Doyle...
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
