NESMIŘITELNÍ - Dekonstrukce západních archetypů
Vypálená střela pronikla kůží jako nůž máslem. Padající kůň jezdci rozdrtil nohu a naposledy vydechl. Davey Bunting se snaží vyprostit polámanou končetinu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vypálená střela pronikla kůží jako nůž máslem. Padající kůň jezdci rozdrtil nohu a naposledy vydechl. Davey Bunting se snaží vyprostit polámanou končetinu...
Vancouver, Kanada. Konec roku 1984. Sylvester Stallone s drzým úsměvem na rtech hecuje vysokého modrookého blondýna: „Teď do toho půjdeme natvrdo...
Ve druhé části článku o legendárním psychologickém thrilleru se zaměřím především na jednotlivé herce a uchopení jejich postav.
Kamera v táhlém záběru bloumá temnými místnostmi pod domem jako myš ztracená v bludišti.
Řeka v širokém korytu obklopeném zelenou džunglí se líně plazí kupředu. Nebe je bez mraků a ve vzduchu je cítit přítomnost nasládlé smrti.
Prostory obřadní svatyně ukryté hluboko v podzemí vyplňují hrdinné výkřiky i bolestné nářky padlých bojovníků.
Neortodoxní režijní metody na place, kouzla zvukových mágů, rozbor filmu a jeho drtivý dopad na kulturu. To jsou jen některá z témat...
Manhattan, říjen roku 1972. Natáčení je již více než měsíc v plném proudu a herci si jen velmi pomalu zvykají na neortodoxní přístup...
Je sám, je tím nejosamělejším člověkem na světě. Co si pamatuje, bylo tomu tak odpradávna, ale tentokrát je ta samota doslova hmatatelná.
Listopad roku 1975. Předposlední měsíc v roce pozvolna startuje, ale slunce deroucí se nad horizont mořské hladiny dává příslib dalšího horkého dne.
Malý Morlar sedí na zelené louce a upřeně pozoruje své rodiče. Dva symboly lhostejnosti, potupy a nekonečného přívalu nadávek.
Není čas ohlížet se zpět. Narkóza už dávno pohltila jeho vědomí. Laserový řezák začne propalovat kůži a nechávat za sebou krvavou brázdu.
Brána Jurského parku se opět otevírá a čeká nás ještě několik důležitých zastávek. Nejprve prozkoumáme herecké obsazení...
Programový inženýr Ray Arnold zděšeně hledí na prázdný výběh. Nemůže uvěřit svým očím, protože tohle znamená jediné.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.
Po tragické smrti klávesáka Makise Tsamkosogloua, který v roce 2019 zemřel přímo na pódiu, se Řekové vrátili s ještě emotivnější porcí svého prog rocku. I díky výraznému vokálu je opět cítit LEPROUS aura, ale vůbec to nevadí. Výsledek je super.
"Beyond The Masters" zaškrtává všechny položky OSDM "checklistu". Někdo by mohl snad štkáti, že je to pořád to samé, že to nic nového nepřináší, že... Jako by nebylo dost jasné, že variace na odkaz mocných INCANTATION se dají poslouchat od rána do večera.