Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Les je pokryt desítkami mrtvých a zmrzačených těl. Vzduchem se šíří opojná vůně ohně a střelného prachu.
Právě dokončila rychlou práci. Zákazník si trochu stěžuje a odmítá zaplatit. To je zase den. Možná, že ten další chlápek...
Režisér Wes Craven a kameraman Jacques Haitkin sedí připoutaní v závodních sedačkách, které jsou pevně připevněny k podlaze.
Pokračování článku o jedné z nejlepších kriminálek devadesátých let nás zavede do ulic Los Angeles...
Noční temnotu Los Angeles zmírňují tisíce zářivých světel. Nekonečné dálnice z výšky připomínají obří neonové hady plazící se betonovou metropolí.
Brány pekla otevírají svou náruč. U úpatí zuřící sopky začíná být zatraceně horko.
Špinavý sníh se mísí s měkkým blátem pokrývajícím zanedbaný dvorek. Ráno je šedé a smutné.
Světlo z reflektorů ozáří hřiště a vzápětí padne ohlušující výstřel. Postřelený padouch padne na pečlivě udržovaný trávník.
Maxova pouť ještě nekončí. Kompletování hereckého obsazení, hledání ideálních lokací a prezentace šílených kaskadérských kousků.
Mohutná exploze spálí jejich vzpomínky na troud. Nad rafinérií se vznáší obrovská ohnivá koule a mění bývalou osadu v hromadu šrotu.
Tajné dveře se za ní zavřely. Pomalu kráčí potemnělou chodbou, jejíž zdi zdobí zvláštní ornamenty a tajuplné znaky.
Metamorfóza pokračuje. Nastal čas podívat se na plac. Čekají nás kouzla speciálních efektů, kamerové hrátky i trable se zvířátky.
Odporná zmutovaná ruka ji popadne za zápěstí a zesílí stisk. Veronica křičí hrůzou, zapírá paty o podlahu a snaží se vytrhnout mocnému sevření.
Je krásný letní den. V jedné ruce drží zvláštní trubkovitou pušku a v té druhé zelený meloun.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
