SMRTELNÁ KOŘIST - Zábavný trash ze starých časů
Les je pokryt desítkami mrtvých a zmrzačených těl. Vzduchem se šíří opojná vůně ohně a střelného prachu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Les je pokryt desítkami mrtvých a zmrzačených těl. Vzduchem se šíří opojná vůně ohně a střelného prachu.
Právě dokončila rychlou práci. Zákazník si trochu stěžuje a odmítá zaplatit. To je zase den. Možná, že ten další chlápek...
Režisér Wes Craven a kameraman Jacques Haitkin sedí připoutaní v závodních sedačkách, které jsou pevně připevněny k podlaze.
Pokračování článku o jedné z nejlepších kriminálek devadesátých let nás zavede do ulic Los Angeles...
Noční temnotu Los Angeles zmírňují tisíce zářivých světel. Nekonečné dálnice z výšky připomínají obří neonové hady plazící se betonovou metropolí.
Špinavý sníh se mísí s měkkým blátem pokrývajícím zanedbaný dvorek. Ráno je šedé a smutné.
Světlo z reflektorů ozáří hřiště a vzápětí padne ohlušující výstřel. Postřelený padouch padne na pečlivě udržovaný trávník.
Maxova pouť ještě nekončí. Kompletování hereckého obsazení, hledání ideálních lokací a prezentace šílených kaskadérských kousků.
Mohutná exploze spálí jejich vzpomínky na troud. Nad rafinérií se vznáší obrovská ohnivá koule a mění bývalou osadu v hromadu šrotu.
Tajné dveře se za ní zavřely. Pomalu kráčí potemnělou chodbou, jejíž zdi zdobí zvláštní ornamenty a tajuplné znaky.
Metamorfóza pokračuje. Nastal čas podívat se na plac. Čekají nás kouzla speciálních efektů, kamerové hrátky i trable se zvířátky.
Odporná zmutovaná ruka ji popadne za zápěstí a zesílí stisk. Veronica křičí hrůzou, zapírá paty o podlahu a snaží se vytrhnout mocnému sevření.
Je krásný letní den. V jedné ruce drží zvláštní trubkovitou pušku a v té druhé zelený meloun.
Soutěž o nejlepší metalový obal tohoto roku můžeme uzavřít, už na konci února tu máme jednoznačného vítěze - „Here Be Dragons“. Cenu přebírá Rodney Matthews. Pod obalem najdeme, bohužel dle očekávání, již jen recyklovaný a mnohokrát přežvýkaný obsah.
Zajímavý je tradičně pouze seznam hostí (Tate, Kiske, Atkins, Khan ad.), jejich účast však do země spolehlivě zadupává otravný hlas principála a samozřejmě i bilionkrát slyšené odrhovačky, které složil. Skalní aplaudují,ostatní si jen uplivnou a jdou dál.
Pod novým vydavatelem se Němci END OF GREEN vrací ke kořenům. Reedice debutového alba včetně jeho nově nahrané verze je celkem příjemným připomenutím jejich důrazných gothic doomových začátků. Uvidíme co bude dál.
Ale jo, tenhle pozdní švédský diskotékový metal má něco do sebe, a to i na svém již devátém řadovém albu, kde krom zlata v hrdle Nilse Molina nabízí i pár výrazných melodií, co se dobře posluchají, obzvlášť když pod nimi bublají ty tvrdé kovové spodky.
Takový francouzský stylový bráška Řeků MOTHER OF MILLIONS. Citlivý a náladový prog rock s důrazem na baladičnost a melodiku. A i zde má hodně výraznou roli emotivně zabarvený vokál. Hudebně se najdou vlivy LEPROUS, PORCUPINE TREE, ale i krajanů KLONE.
Po tragické smrti klávesáka Makise Tsamkosogloua, který v roce 2019 zemřel přímo na pódiu, se Řekové vrátili s ještě emotivnější porcí svého prog rocku. I díky výraznému vokálu je opět cítit LEPROUS aura, ale vůbec to nevadí. Výsledek je super.
"Beyond The Masters" zaškrtává všechny položky OSDM "checklistu". Někdo by mohl snad štkáti, že je to pořád to samé, že to nic nového nepřináší, že... Jako by nebylo dost jasné, že variace na odkaz mocných INCANTATION se dají poslouchat od rána do večera.