Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Švýcarské blackmetalisty loni vábila náruč hor. Do neprostupné vánice se vydal one man projekt PAYSAGE D’HIVER na albu „Die Berge“.
V srpnu 2024 si velká část redakce užívala festivalových radovánek, především BRUTAL ASSAULT 2024 obsadili představitelé MP opravdu hojně.
Pri cyklickej náture koncoročných rebríčkov možno neprekvapí, že po minuloročnom triumfe nórskych avantgardistov DØDHEIMSGARD a predminuloročnom víťazstve RAMMSTEIN tento rok najširší redakčný konsensus (a miesto na čele) opäť získalo meno z kategórie preverených.
Vedle Arcane další ukázka toho, jak přistupovat k převedení her do filmu nebo seriálu. CYBERPUNK 2077 je projekt s velmi silným nelítostným světem...
Původně měl tento článek vzniknout někdy na přelomu letošního března a dubna, kdy Metalopolis oslavil 20 let svého fungování.
Patřil jsem k těm několika šťastným, kterým Cyberpunk 2077 fungoval bez výrazných problémů a hru si neskutečně užil.
Snad ještě nikdy jsem nepsal článek s takto smíšenými pocity. Před pěti lety, konkrétně v lednu 2020, se Nisse Karlén...
Při bilancování domácích nahrávek roku 2024 jsem zabloudil i o rok níž a zaposlouchal jsem se do celkem dost velkého množství skvělých desek...
Takto pred koncom roka sa sluší vybaviť aj dodaný death metal a nejaký ten grind core. Prišlo toho viac, ale napríklad o nový album HYPERDONTIA sa postaral Dalas.
Dokoukal jsem druhou sérii a hned si dal tu první a druhou znovu za sebou. A spousta věcí díky tomu zapadla do sebe. Přijde mi zajímavé se o Arcane bavit s lidma...
„Damnation“ je debutová nahrávka finské kapely (nepočítáme-li loňské EP „Rebirth“), kterou tvoří vesměs mladíci...
Tony Iommi je vážně frajer! U nás chlapců to často bývá tak, že když v životě něco dokážeme a plácají nás za to po zádech...
Ještě v půl osmé to v Eternii na koncertu italských screamerů URAGANO vypadalo celkem smutně. Vedle dvou obvyklých podezřelých...
Sčítání hlasů do naší tradiční (i jedné velmi speciální) Metal Valhally je v plném proudu a lze předpokládat...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
