Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jsem pohodlný. Vždy jsem byl a vím to o sobě až moc dobře. Mám rád přímočaré a efektivní řešení problémů.
Když se člověk podívá na prvních deset příček Valhally 1995, řekl by si, že šlo snad o nejlepší metalový rok v historii.
Stále si moc dobře pamatuji časy, kdy jsem coby recenzent měl snad každé 2-3 roky na stole novou desku ostravských MALIGNANT TUMOUR a pokaždé s mým spokojeným verdiktem.
Když jsem kontaktoval Petra Koláře ze účelem pořízení tohoto rozhovoru, bylo mi už na začátku jasné, že tento díky svému rozsahu rozdělím na dvě části.
Sedím ve vlaku směr Ostrava a marně přemýšlím, kdy naposledy jsem vyrazil za big beatem mimo hranice Prahy. Za mladších let to bylo párkrát Brno...
Transcending Obscurity Records platí v současnosti za vydavatelství, ze kterého padá jedna parádní technická brutal deathmetalová deska za druhou.
Nostalgické vzpomínání, kterého byly plné úvodníky mých kolegů k předešlým částem Retro Valhally 1995...
Čas od času nečekaně zavane mytický vítr z jihovýchodu a přinese mi do poustevny osvěžující závan myrty a oregana.
Nezastírám, že mé výlety do vévodství death metalu se většinou točí na dohled od města Göteborg.
V předvečer koncertu, na kterém se bude hrát celá deska „Shadows Of The Dying Sun”, jejíž recenze na naších stránkách z nepochopitelného důvodu není...
Spomenuli to kolegovia Dalas a Louis v úvodníkoch k predošlým dielom tejto Retro Valhally, spomínajú to kolegovia v spomienkach na jednotlivé dosky: prostriedok deväťdesiatych rokov mal z pohľadu hudby mimoriadny (a neopakovateľný) dopad na celú generáciu...
Naprosto unikátní film, který je téměř celý vytvořen jedním člověkem, a přitom nejde o žádnou alternativní podivnost.
Šťavnaté pokračování jednoho z nejzábavnějších fantasy seriálů má jednu zásadní výhodu vyplývající z konceptu celého projektu.
Dospívat v devadesátých létech minulého století a být zároveň příznivcem nejtěžšího z hudebních stylů...
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.
