Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zářijovou (2024) porci alb shrnu tradičním konstatováním, že toho v daném měsíci bylo zase vážně plno.
Středobodem druhé části článku je můj pohled na legendární desku PRAŽSKÉHO VÝBĚRU. Pohled, ve kterém se mísí dětská naivita i odstup dospělého člověka.
Možná by se mohlo zdát trochu kontroverzní zařazovat Nicka Cavea a jeho NICK CAVE & THE BAD SEEDS mezi retro, ale jelikož jsem jeho desku roku 2024 vynechal z pravidelných měsíčních nadílek...
Leden roku 1983, Hradec Králové. Venku je zima jako když praští, ale na pódiu Filharmonie začíná teplota stoupat.
Již několikrát jsem se na našich stránkách spokojeně vyjádřoval na téma „česká thrashmetalová scéna“.
Když se člověk podívá na prvních deset příček Valhally 1995, řekl by si, že šlo snad o nejlepší metalový rok v historii.
Nostalgické vzpomínání, kterého byly plné úvodníky mých kolegů k předešlým částem Retro Valhally 1995...
Spomenuli to kolegovia Dalas a Louis v úvodníkoch k predošlým dielom tejto Retro Valhally, spomínajú to kolegovia v spomienkach na jednotlivé dosky: prostriedok deväťdesiatych rokov mal z pohľadu hudby mimoriadny (a neopakovateľný) dopad na celú generáciu...
Dospívat v devadesátých létech minulého století a být zároveň příznivcem nejtěžšího z hudebních stylů...
Ze své zkušenosti mohu jednoznačně potvrdit, že spontánní nápady se nám na Metalopolis vždy dařily velmi rychle a s nadšením uvádět do praxe.
Ben stojí na zahradě před svým domem a pálí pozůstatky minulosti. Oblečení, fotografie, drobné předměty. Už si ani nevzpomíná...
V srpnu 2024 si velká část redakce užívala festivalových radovánek, především BRUTAL ASSAULT 2024 obsadili představitelé MP opravdu hojně.
Pri cyklickej náture koncoročných rebríčkov možno neprekvapí, že po minuloročnom triumfe nórskych avantgardistov DØDHEIMSGARD a predminuloročnom víťazstve RAMMSTEIN tento rok najširší redakčný konsensus (a miesto na čele) opäť získalo meno z kategórie preverených.
Původně měl tento článek vzniknout někdy na přelomu letošního března a dubna, kdy Metalopolis oslavil 20 let svého fungování.
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.