POSLEDNÍ AKČNÍ HRDINA - Arnoldův ambiciózní přešlap
Pozdní noc roku 1993, kdesi v New Yorku. Skončil další natáčecí den a mnoho jich ještě bude následovat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pozdní noc roku 1993, kdesi v New Yorku. Skončil další natáčecí den a mnoho jich ještě bude následovat.
Rok 1967 kdesi uprostřed zeleného pekla. Další zatraceně dlouhý pochod. Dlouhý a vyčerpávající.
V dalším díle Albové nadílky se podíváme na desky z března a dubna 2022. Snad ještě silnější období než začátek roku...
Náročné natáčení v mrazivých exteriérech, problémy s alkoholem, hudební vklad Zdeňka Lišky a v neposlední řadě tematická interpretace filmu Marketa Lazarová.
Nejen v letních měsících roku 2022 se urodila slušná řádka vydařených alb, celý tento rok se mi zdá docela naplněný.
Z krajiny zaváté bílou pokrývkou čpí divokost a nezkrotná síla přírody. Po sotva viditelné královské cestě se pomalu plazí kolona saského šlechtice Kristiána.
Vypálená střela pronikla kůží jako nůž máslem. Padající kůň jezdci rozdrtil nohu a naposledy vydechl. Davey Bunting se snaží vyprostit polámanou končetinu...
V rychlém sledu jsme tu opět s další várkou nových desek. Závěr léta nám nedává příliš vydechnout...
Vancouver, Kanada. Konec roku 1984. Sylvester Stallone s drzým úsměvem na rtech hecuje vysokého modrookého blondýna: „Teď do toho půjdeme natvrdo...
Vskutku bohatý závěr letošních prázdnin co se týče nových nahrávek. V nahuštěném sledu se během pár dní podruhé hlásíme s našim výběrem.
Letošní srpen je vskutku bohatý na nové nahrávky. A jelikož už jsme staří, líní a nemáme ani času nazbyt...
Ve druhé části článku o legendárním psychologickém thrilleru se zaměřím především na jednotlivé herce a uchopení jejich postav.
Kamera v táhlém záběru bloumá temnými místnostmi pod domem jako myš ztracená v bludišti.
Řeka v širokém korytu obklopeném zelenou džunglí se líně plazí kupředu. Nebe je bez mraků a ve vzduchu je cítit přítomnost nasládlé smrti.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.