ALBOVÁ NADÍLKA - #04/22
Nejen v letních měsících roku 2022 se urodila slušná řádka vydařených alb, celý tento rok se mi zdá docela naplněný.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nejen v letních měsících roku 2022 se urodila slušná řádka vydařených alb, celý tento rok se mi zdá docela naplněný.
Z krajiny zaváté bílou pokrývkou čpí divokost a nezkrotná síla přírody. Po sotva viditelné královské cestě se pomalu plazí kolona saského šlechtice Kristiána.
Vypálená střela pronikla kůží jako nůž máslem. Padající kůň jezdci rozdrtil nohu a naposledy vydechl. Davey Bunting se snaží vyprostit polámanou končetinu...
V rychlém sledu jsme tu opět s další várkou nových desek. Závěr léta nám nedává příliš vydechnout...
Vancouver, Kanada. Konec roku 1984. Sylvester Stallone s drzým úsměvem na rtech hecuje vysokého modrookého blondýna: „Teď do toho půjdeme natvrdo...
Vskutku bohatý závěr letošních prázdnin co se týče nových nahrávek. V nahuštěném sledu se během pár dní podruhé hlásíme s našim výběrem.
Letošní srpen je vskutku bohatý na nové nahrávky. A jelikož už jsme staří, líní a nemáme ani času nazbyt...
Ve druhé části článku o legendárním psychologickém thrilleru se zaměřím především na jednotlivé herce a uchopení jejich postav.
Kamera v táhlém záběru bloumá temnými místnostmi pod domem jako myš ztracená v bludišti.
Řeka v širokém korytu obklopeném zelenou džunglí se líně plazí kupředu. Nebe je bez mraků a ve vzduchu je cítit přítomnost nasládlé smrti.
Prostory obřadní svatyně ukryté hluboko v podzemí vyplňují hrdinné výkřiky i bolestné nářky padlých bojovníků.
Neortodoxní režijní metody na place, kouzla zvukových mágů, rozbor filmu a jeho drtivý dopad na kulturu. To jsou jen některá z témat...
Manhattan, říjen roku 1972. Natáčení je již více než měsíc v plném proudu a herci si jen velmi pomalu zvykají na neortodoxní přístup...
Je sám, je tím nejosamělejším člověkem na světě. Co si pamatuje, bylo tomu tak odpradávna, ale tentokrát je ta samota doslova hmatatelná.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.