RESTY 2017 - Co se nestihlo, ale stihnout mělo (pt. 1)
Znáte to. Tak moc desek, tak málo času. Tak moc slibů a odkládání, že když si nakonec člověk prochází svůj žebříček nejlepších alb...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Znáte to. Tak moc desek, tak málo času. Tak moc slibů a odkládání, že když si nakonec člověk prochází svůj žebříček nejlepších alb...
Třicítku na krku, když se tak člověk ohlédne za metalovou scénou, už v Česku oslavil (nebo alespoň prožil) prakticky kdekdo. ARAKAIN, TÖRR, TITANIC, DEBUSTROL...
Pred čosi vyše rokom nastal čas na napísanie článku o slovenskej metalovej spisbe, a veru nie len v duchu nostalgického spomínania na niečo...
Najnovšie slovenské vydavateľstvo je na scéne necelý rok, prvú dvadsiatku titulov si však zapíše hádam už do Vianoc.
Máme zde tipy na letošní rekordně vyprodaný festival z obou břehů řeky Moravy. I přes nepřízeň počasí letošní natřískaná soupiska přinesla vyprodání lístků na festival ještě před jeho zahájením!
Dokola sa točí svet, nie je mu čo závidieť, a tak prišiel čas na predstavenie noviniek, ktoré ma v rámci odpálenejších odnoží kovu smrti zaujali nadštandardne.
Dlho sme tu nemali nejaký zhrňujúci článok, tak si jeden dáme, vychádza stále všeličo, ľudia si zaslúžia informácie. Stručné, lebo komu sa chce písať o tých istých kapelách plus – mínus to isté.
Přerušenou nit vyprávění navazujeme v okamžiku, kdy má DEBUSTROL za sebou úspěšný návrat do náruče poctivého thrashe v podobě alba „Vyhlazení“, a poté...
Když se v Česku řekne thrash metal, jedním dechem se určitě dodá i DEBUSTROL. Kapela, která jako jedna ze „zakládajících“ formovala úsvit domácích metalových dějin...
Uplynulých dvanásť víťazov nášho výročného rebríčka pochádzalo buď z anglofónnych krajín alebo z metalu zasľúbenej Škandinávie. Ročník trinásty na mapu víťazných krajín pripichol francúzsku vlajku.
V poslednom čase si zrejme hlavne „veteráni scény“ všimli, že sa na metalové Slovensko tak trochu vrátilo to, čo sme kedysi poznali a vyhľadávali pod menom fanziny.
Death metalu, zvlášť toho brutálnejšieho, stále vzniká viac, než koľko človek stíha/chce počúvať (pred 20 rokmi sa pritom skoro zdalo, že žánru už z kešene trčí parte)...
Brutalček je pre mňa každoročne najkrajšia dovolenková destinácia. Štyri intenzívne dni plné hluku, špiny, divotvorných ľudí, úsmevov, radosti, skvelej energie a dobrej nálady.
Od začiatku roku povychádzalo rozhodne viac BDM nahrávok než o koľkých si tu teraz prečítate, ale osobne ma v rámci menej skloňovaných spolkov práve tieto zaujali až tak...
Není to až takové bahno, jak bych čekal. Přehnaně uhlazenou produkci ale také nečekejte. Brutální death metal tradičnějšího ražení nabídne však dostatek záchytných bodů pro setrvání ve společnosti této nahrávky a vlastně k tomu pomáhá i ten "čistý" zvuk.
Jerry Cantrell stárne. Z jeho hudby je to cítit. Energii a drive se často snaží nahradit nonšalancí a ladností. Nemusí to být na škodu, jen je třeba přijmout fakt, že zde už to prostě není grunge. Z toho zbyly jen typické vokální manýry. A i to jen občas.
Instrumentální psychedelic postrock, místy s veselejší funky atmosférou, ale též brousící i temné nervní polohy. Je to jako procházka nočním městem, kde na hlavní třídě bují bezstarostný karneval, zatímco v postranních uličkách číhají krvelační trollové.
Opravdu elektrizující dílo, při kterém mi vstávají chlupy na těle. Vlastně je to úplně debilní elektronický galimatyáš, ale ta atmosféra, ta atmosféra.
Podzimní nápor zajímavých doom/death metalových nahrávek pokračuje. Tohle je jako návrat do undergroundu devadesátých let. Zastřený, špinavý zvuk. Kráska a zvíře. Hřbitovní atmosféra za bezměsíčné noci.
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.