Erteple a zelé, živobytí celé!
Avak, Hornet, Juna, Kalibos, Korino, Megaton, Moderat, Mohykan, Rufus, Torpedo, Zeus… Ne, nejsou to názvy typů amerických stíhaček podle Donalda Trumpa.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Avak, Hornet, Juna, Kalibos, Korino, Megaton, Moderat, Mohykan, Rufus, Torpedo, Zeus… Ne, nejsou to názvy typů amerických stíhaček podle Donalda Trumpa.
Po letech hlásíme návrat k formátu souhrnných článků mapujících podle nás to zajímavé...
Trinásť rokov nášmu výročnému rebríčku dominovali zahraničné mená – a tak možno nebude prekvapením, že keď sa konečne na čelo dostali domáci reprezentanti...
... a v naší nápravě recenzentských křivd a flákáren budeme pokračovat výpravou do končin, kde se budoucnost stává minulostí a minulost současností.
Znáte to. Tak moc desek, tak málo času. Tak moc slibů a odkládání, že když si nakonec člověk prochází svůj žebříček nejlepších alb...
Třicítku na krku, když se tak člověk ohlédne za metalovou scénou, už v Česku oslavil (nebo alespoň prožil) prakticky kdekdo. ARAKAIN, TÖRR, TITANIC, DEBUSTROL...
Pred čosi vyše rokom nastal čas na napísanie článku o slovenskej metalovej spisbe, a veru nie len v duchu nostalgického spomínania na niečo...
Najnovšie slovenské vydavateľstvo je na scéne necelý rok, prvú dvadsiatku titulov si však zapíše hádam už do Vianoc.
Máme zde tipy na letošní rekordně vyprodaný festival z obou břehů řeky Moravy. I přes nepřízeň počasí letošní natřískaná soupiska přinesla vyprodání lístků na festival ještě před jeho zahájením!
Dokola sa točí svet, nie je mu čo závidieť, a tak prišiel čas na predstavenie noviniek, ktoré ma v rámci odpálenejších odnoží kovu smrti zaujali nadštandardne.
Dlho sme tu nemali nejaký zhrňujúci článok, tak si jeden dáme, vychádza stále všeličo, ľudia si zaslúžia informácie. Stručné, lebo komu sa chce písať o tých istých kapelách plus – mínus to isté.
Přerušenou nit vyprávění navazujeme v okamžiku, kdy má DEBUSTROL za sebou úspěšný návrat do náruče poctivého thrashe v podobě alba „Vyhlazení“, a poté...
Když se v Česku řekne thrash metal, jedním dechem se určitě dodá i DEBUSTROL. Kapela, která jako jedna ze „zakládajících“ formovala úsvit domácích metalových dějin...
Uplynulých dvanásť víťazov nášho výročného rebríčka pochádzalo buď z anglofónnych krajín alebo z metalu zasľúbenej Škandinávie. Ročník trinásty na mapu víťazných krajín pripichol francúzsku vlajku.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.