DEBUSTROL - Třicet let na „svým trůnu“ (2/2)
Přerušenou nit vyprávění navazujeme v okamžiku, kdy má DEBUSTROL za sebou úspěšný návrat do náruče poctivého thrashe v podobě alba „Vyhlazení“, a poté...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Přerušenou nit vyprávění navazujeme v okamžiku, kdy má DEBUSTROL za sebou úspěšný návrat do náruče poctivého thrashe v podobě alba „Vyhlazení“, a poté...
Když se v Česku řekne thrash metal, jedním dechem se určitě dodá i DEBUSTROL. Kapela, která jako jedna ze „zakládajících“ formovala úsvit domácích metalových dějin...
Uplynulých dvanásť víťazov nášho výročného rebríčka pochádzalo buď z anglofónnych krajín alebo z metalu zasľúbenej Škandinávie. Ročník trinásty na mapu víťazných krajín pripichol francúzsku vlajku.
V poslednom čase si zrejme hlavne „veteráni scény“ všimli, že sa na metalové Slovensko tak trochu vrátilo to, čo sme kedysi poznali a vyhľadávali pod menom fanziny.
Death metalu, zvlášť toho brutálnejšieho, stále vzniká viac, než koľko človek stíha/chce počúvať (pred 20 rokmi sa pritom skoro zdalo, že žánru už z kešene trčí parte)...
Brutalček je pre mňa každoročne najkrajšia dovolenková destinácia. Štyri intenzívne dni plné hluku, špiny, divotvorných ľudí, úsmevov, radosti, skvelej energie a dobrej nálady.
Od začiatku roku povychádzalo rozhodne viac BDM nahrávok než o koľkých si tu teraz prečítate, ale osobne ma v rámci menej skloňovaných spolkov práve tieto zaujali až tak...
Slovenský východ bol v death metale dlhé roky silný vysoko nad domáce pomery, a aj keď je tu najväčší rozmach kovu smrti zrejme už minulosťou, stále sa nájdu ľudia...
Festival Jeden svět je akcí, na kterou je v mnoha ohledech spoleh. Spoleh v tom smyslu, že každoročně nabídne mnoho dokumentů, které v divácích spolehlivě rozdmýchají emoce...
Dnešný špeciál je venovaný klasickému, alebo ak chcete, old school death metalu. Najprv dostanú priestor aktuálne novinky starých majstrov, starších než niektorí ich poslucháči.
Rok 2015 bol rokom silných príbehov, jeden z nich prináša aj náš album roka. Steven Wilson a jeho „Hand. Cannot. Erase.“ s parádnymi skladbami, fantastickými inštrumentálnymi a aranžérskymi výkonmi - dokonalé zvukové svedectvo o našej dobe plné lásky...
Minule sme tu mali death metal stavajúci v prvom rade na brutalite, teraz si dáme pár vzoriek takého, v ktorom sa v zvýšenej miere dbá aj na technické podanie a skladateľskú prešpekulovanosť.
O brutálny death v súčasnosti fakt núdza nie je, vlastne by menej bolo viac, keďže prísť s niečím novým sa ani nedá a von lezie kopa kadejakého priemeru.
Festival Made Of Metal se díky svým dvěma zdařile proběhnuvším ročníkům výrazně zapsal na tuzemskou mapu rockových festivalů a poznámku do kalendáře si příští rok hodlaly učinit tisícovky našich a stovky zahraničních fanoušků.
Timothée Chalamet sa vraj na place nechal oslovovať Bob; naučil sa hrať na gitaru a spievať ako Dylan. Film, pokrývajúci roky 1961-65, stojí na hereckom a hudobnom výkone hlavných hviezd (a na skvele zapracovaných piesňach). Inak sa do hĺbky príliš nejde.
Vtipné intro je naozaj iba začiatok skvelého zážitku, ktorý nám opäť pripravili odviazaní a radostní Švédi. Tento let do Taškentu je naozaj veľká paráda. Vzletné melódie, príjemná atmosféra - hodinka uletí ako nič. Opäť raz nesklamali!
První deska po návratu Bobby Lieblinga z vězení potvrzuje teze o starých psech a nových kousích. Pro alespoň s nějakou starší nahrávkou obeznámené jedince album moc novinek nepřinese, na druhou solidní standard temného rocku/doomu ze staré školy potěší.
Hitový generátor sice pořád pracuje, ale už se z něj bez pravidelné údržby trochu kouří. Švédové opět natahují stopáž až někam k jedné hodině a to se hlavně ke konci nahrávky už dost projevuje. Stále příjemný poslech, ale trhlinky se postupně zvětšují.
Pohrobci skvělých GLACIATION se vrací po dlouhé dekádě s půl hodinou obtížně zařaditelného post BM, který oproti původní kapele působí podstatně lyričtějším, křehčím dojmem. Zároveň je to opět výzva pro posluchače propracovat se do téhle fascinující vize.
Lovecraftiánští heraldi otevírají dveře do dalšího studeného a nepřátelského vesmíru, který vás omotá chapadly plíživých riffů a sonickými horami šílenství. Náročný, ale nesmírně povznášející hodinový boj s monstry na pomezí BM, DM a doomu.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.