Samhainfest 2014 Hungary & Romania tour - (2. část deníku CRUADALACH z cesty do země Vlada Draculy)
Opustili jsme vás v mrtvé části rumunské Oradei, ale jak se ukázalo a jak se dalo předpokládat, na vině byly samozřejmě zlaté české ručičky.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Opustili jsme vás v mrtvé části rumunské Oradei, ale jak se ukázalo a jak se dalo předpokládat, na vině byly samozřejmě zlaté české ručičky.
Nabídka napsat tour (no, spíš minitour) report pro Metalopolis se neodmítá, což je důvod, proč můžete číst následující řádky. A pokud vydržíte až do konce...
US brutal deathmetalový boom v hlbokom podzemí stále trvá. To, že pri sústredenejšom počúvaní nejednej mladej kapely z jej tvorby nakoniec vylovíte jeden a ten istý kalifornský idol...
Nie všetky tvrdej hudbe oddané kapely sa snažia byť za každú cenu vážne až za hrob. Príkladov by sa dalo nájsť veľa, od paródií typu SPINAL TAP, STEEL PANTHER či MASSACRATION cez neodolateľných babrákov A.
Knihy J. R. R. Tolkiena a príbehy v nich opísané neboli nikdy také masovo populárne, ako po uvedení prvého dielu z filmovej trilógie „Pán Prsteňov“ od Petera Jacksona v roku 2001.
...lebo brutálny death metal tam v roku 2013 dodal viac vecí, ktoré stoja za spomenutie.SAVAGES TORMENT – Wake Up The Horror (2013, samovydanie, 30:33)Tu nie veľmi známa banda z hlavného mesta Kolumbie existuje od roku 2003.
Příběh KRABATHORu, jedné z nejznámějších tuzemských metalových smeček, jakoby zůstal nedokončený, byť kapela již dobrých deset let neexistuje. Rozhádání ústřední dvojice Christophera a Bruna...
Kde a jak si opatřit ledvinu na černém trhu, když vás zdravotní systém nedohledných dárců prakticky odsoudí k smrti?
První tři snímky, které mě zaujaly na festivalu lidskoprávních filmů Jeden svět mají společného jmenovatele, jímž byl mrazivý pocit po jejich zhlédnutí.
Tretia najväčšia severoamerická krajina má od 80. rokov silnú metalovú scénu, tradícia je tam prinajmenšom taká ako v Brazílii.
Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že v březnu roku 2014 bude web Metalopolis ještě stále fungovat, věřil bych mu jen po dlouhém přesvědčování.
Velké změny potkaly našeho řvoucího hrdinu. Po 20 letech, kdy mu zeleninu namísto masa předepisoval Petr Vachler, nám sama Česká filmová a televizní akademie připravila vyhlášení vítězů.
Dáme si exkurziu do prehnitého sveta absurdných krvákových vízií, častého brutálneho deathmetalového minimalizmu...
Takto sa brutálnemu death metalu vodilo v časoch sviatočných i posviatočných. AMPUTATED – Dissect, Molest, Ingest (2014, Sevared Records...
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.